Janko pak zkoumá etymologický původ celé slovní skupiny, přijímá návrh Tillův a doplňuje jej.

Pojednání Tillovo a Jankovo jsou rozsahem malá, ale výhledy do náboženského života našich pohanských předků velmi pozoruhodná.

3. Dr. K. Spálová: O pomístných názvech politického okresu rakovnického (Věstník mus. spolku král. města Rakovníka, č. 6., 1917, 32 str. — Podrobnou zprávu o této práci jsem uveřejnil v Nár. Věst. XII., 1917, str. 199—203, a v Agrár. Arch. IV., 263-5). V této studii není uveřejněn soupis pomístných názvů rakovnického hejtmanství — provedl jej učitel Uldrych a jest prý uložen v rakovnickém museu — nýbrž přímo jich zpracování podle čtyř otázek: Jaký význam mají pomístná jména A) pro minulost krajiny, B) v přítomnosti; a v každém období zase a) jak jest jimi charakterisována příroda, b) jak jest jimi naznačena činnost obyvatelstva.

V 1. části dochází к závěru, že „příroda na Rakovnicku byla jiná > hluboké lesy byly rozsáhlejší, hostily divokou zvěř a močály byly četnější (str. 9).

V 2. oddíle zabývá se jmény významu kulturněhistorického. Pom. jména ukazují na bývalá sídla a opevnění, na pohanskou mythologii, na stará pohřebiště, na bývalé cesty t. zv. stezky a n'a různou činnost obyvatelstva v minulosti, jež později v tom místě zanikla: na dopravu dříví, na včelaření, sklářství, železářství a j.; v porn. jménech jsou též zachovány stč. míry polí a dělení pozemků, zejména losem; některé názvy upomínají na to, že tu byly konány popravy anebo že se tu stala nějaká historická událost; v jiných jsou stopy bývalého sociálního života anebo bývalé hospodářské činnosti.

Ve 3. odd. jest řeč o pom. názvech, kterými jest charakterisována netknutá příroda doby přítomné: jsou to názvy výšin, sníženin, rovin, lesů, polí, vřesovišť, pastvišť, potoků a bažin.

Ve 4. odd. jsou předmětem pom. jména, vztahující se к dnešnímu člověku a jeho činnosti: názvy vrchů, lesů, potoků, studánek, rybníků atd.

Jak viděti, slč. dr. Sp. se zabývá jen významovou stránkou pom. názvů a názorně ukazuje, co různých věcí dalo podnět ke vzniku pom. názvů. Zvláště pěkně vylíčila, jak se v nich zračí povrch rakovnického hejtmanství. Skoda, že není úplný soupis těchto názvů jinak uveřejněn a to v podobě všem odborníkům nejpřístupnější, totiž v pořádku abecedním. Rovněž bude třeba, aby bylo při tom každé jméno sledováno nazpět do minulosti ve všech zachovaných památkách.

Tohle jsou snad všechny tištěné práce o pomístných jménech v českých zemích. V krajinských listech by se možná nalezly ještě nějaké. Vedle toho mnoho podniků ztroskotalo a zbylo po nich jen něco v rukopisech.

Tak prof. Bl. Prusík zabýval se pom. názvy v Kolíně a zvláště v Klatovech ok. r. 1884. Jména sbírali hlavně jeho žáci. Někteří sepsali jen názvy bez výkladů, jiní také jména vysvětlovali. Prusíkovy sbírky jsou uschovány v pěti obálkách v Národopisném museu.