Ben eska: obecní p. „na Benešce" VI 50 ■— obyčejně se říká na př.: měl brambory „na vobecním na Benešce". Zde bývala tedy „obec", t. j. obecní pozemky.

Sousední lesy se nazývají „Mladá Beneška" VI 50b (1007), která byla nedávno vysázena, a „Stará Beneška" VI 50c (1007).

V Jos. kat. se tato místa nazývají: 100—739 „Obecznj Cžicžak" (les) nazvaný vedle Kolomaznice к Studený Vodě; a část lesa: 98—737 „Aulehle neb Galowczowe Poroftliny".

Původu jména nikdo nezná. To velice překvapuje, jelikož dokladů starých pro jméno není, takže asi vzniklo v době nedávné. Jest jen zřejmo, že vzniklo z příjm. Beneš, které jest pro Zaj. doloženo: Gyrzyk Benefí Př. 29, Jacob Benesch Roll. 40.

Bělidlo, 1. „na bělidle" IV 34b (180), pruh louky při řece, kde bílili prádlo; 1. na bielydle Př. pan.

Bodlavka, obecně „v (na) Bodlauce" (kde?), na Bodlauku (kam?) VIII 46a (921/j, 932 z č., 938—9, 942—6, 959), „u Bodlauky" VIII 46d (716, 926) močálovitá louka i sousední pole.

Doklady: rybník Bodlanka D Z (= Desky zemské) v 28 N 2b (r. 1661); p. w Bodlawcze Př. 1, p. nad Bodlawkau t. 6, p. pod Bod-lawkau t. 3, 1. u Bodlawky t. 31, р. к Bodlawcze t. 31; 1. za Bodlawkau Roli. 23, 1. u B. t. 19 а 36, р. u В. w dilczy t. 29, 1. nad B. t. 35; Jos. 96b—732 panský rybník Bodlawka (jeho výnos udán v obilí — podle toho byl občas měněn v pole), 61—421 1. u Bodlawky, 96a—723 p. u Bodlauky.

Jm. B. si lid vykladá od bodláčí a ostřice, jež na louce rostou. Podle starých dokladů był to tehdy název rybníka. Nejstarší doklad Bodlanka vznikl dojista chybným opsáním z listiny m. Bodlavka, neboť by se toto jméno, jež se stále vyskytuje, ž něho nedalo vysvětliti. Kromě toho slovo bodlanka nacházíme v Jg. Sl. z Preslova Kroku pro Igel- u. Dornkäfer hispa (rod z čeledi, mandelinek, nazvaný nyní trnočělec). Ale Presl toto jméno asi uměle teprve sám utvořil. U Zaj. si tohoto drobného hmyzu dojista nepovšimli.

Náležitý název byl tedy ode vždy Bodlavka. V Geb. Sl. nacházíme ze Sl. Prešp. a Velešínova ze XIV. stol. jm. bodlavka pro rostlinu tribula, jež ve střední Evropě neroste (Celakovský: Analyt. klíč květeny české). Ve Sl. Rankově a Herzerově jest bodlavka Wurmsalat, helmin-thia a pro ni v Polívkově „Květeně zemí koruny české" jest název draslavec haďincovitý; roste v jižní Evropě a bývá k nám zavlékán s jetelovým semenem jako plevel. Je to tedy jméno rovněž umělé pro rostlinu cizí. ,

Jm. Bodlavka lze nejvhodněji vysvětliti takto: původně náleželo jen louce, jež byla zarostlá různým bodláčím a byla tudíž bodlavá — zpodstatněním z toho vzniklo Bodlavka (srov. slívovka = slívová t. zahrada v R., pískovka říká se ve Stud. Vodě pískové cestě atp.), jež dostal i rybník, který tam občas vznikal.

Borovina: biskupská borovina „na kopečku n. Studýnka" VII 61 (1004), biskupská borovinka „pod stráněma n. pod stránkou" VIII