71a (1153—4), „Bitovanská borovina n. Spálenec" VIII 65 (693) a selské boroviny, na př. VI 53d (1017/,,).

Brána: p. Za branou Př. 21, Roli. 23, pole Zabranau jmenovaný Jos. 4—259, název nyní známý jen málo komu z nejstarších; dnes se pare. 338 říká „na kopci" III 22a a části u stavení Rohlíková „za plotem" III 22b (v. t.).

Ševčík v či. „Brány našich dědin" (Selský archiv III 1904, str. 18—22) vyslovuje domněnku, opřenou několika příklady z Moravy, že „též na rovinách drobná naše šlechta budovala sobě tvrze na obranu. — — Ve které dědině bývalo panské sídlo, tam bývala i tvrz; tam jistotně ves upravena byla pro obranu — — Všecky vesnice, které mají podobu okrouhlíc anebo kde se doposud zachovaly názvy Zabraní, Pod branou a pod., bývaly branami uzavřeny, tedy upraveny pro obranu".

Podle Sedláčkových Hradů, zámků a tvrzí v král. českém, Chrudimsko 1882, str. 167—8 dostala se r. 1529 Petrovi Janovskému ze Soutic za díl „tvrz Zaječice s její ohradou" a později „v Zaječicích stávaly dvě tvrze a dva dvory poplužní", jež jsou dosvědčeny v době, kdy byly Zaječice rozděleny na dva díly od r. 1580—1685. R. 1697 Josef Frant, hrabě ze Šenfeldu „připojil Zaječice к panství nasavrckému, načež obě tvrze opuštěny byvše spustly".

Nynější lid domácí nedovede ani říci bezpečně, kde tvrze stály. Jen jsem se dozvěděl, že prý staří lidé vypravovali," že bývaly v Zaječicích dvě rychty. Jedna tvrz stávala (podle některých, na př. hajného Půlpána) na kopečku, kde jest nyní č. 1 (Šejnohova). Chytil (v Soupisu pam. uměl. XI, 220) se domnívá, že „stavení č. 64 (Boháčovo) z doby gotické jest snad někdejší starší tvrz". Nabízí se ještě dohad, že z jedné tvrze bývalé vznikl nynější starý dvůr, který rovněž leží poblíž řeky. Bývala zde stará stavba, sbouraná asi před 35 lety, z níž se dosud zachovala na straně к řece zeď s jakýmisi kamennými reliefy, Před vystavěním „špejcharu" tam podle zprávy p. Boháče a Hájka říkali „na klasterach". Ale jinak o tom není nic známo a také jsem o klášteře v Z. nenašel žádného zápisu.

Brána prý bývala u „oupadu" na blízku stavení Hemerkova (dnes Hájkova), nad nímž leží rozsáhlé pole, nazývané dříve „za branou".

B u d i n у, obecně Budina, v Budinách, do Budin V 36 (543— 575), selské, asi lltikorcové, „dlouhé pozemky, jež se táhnou od chrá-stecké silnice až k lesu „na Špici". V Jos. kat. jm. toto se nevyskytuje, ale v Př. 1713 jest uvedeno při č. 8, 13, 19, 20 a 39: p. w Budinách.

Pole jsou asi uprostřed rozdělena svodnicí a stezkou v část při silnici a část k lesu, jež se podle toho označují: pare. 542 a z č. 543 a 562 „v Budinách od silnice" V 36e; pare. 547 a 557 „v Bud. u silnice V 36ě a „v Bud. u lesa" V 36hj; 544 „v Bud. od lesa" V 36h2, 562 z č. „v Bud. od pěšiny k lesu" V 36g; 539 „v Bud. pod stezkou", V 36fj a „v Bud. nad stezkou" V 36f2, 542 a z č. 543 „v Bud. za stezkou" V 36f3, 557 z č. „v Bud. za svodnicí" V 36i, 569 „na Předních Bud." V 36kx a „na Zadních Bud." V 36k0, 552—3 „na Dolních Bud." V 36jj, lx a „na Horních Bud." V 36j2, 12~.

Jménu Budiny nikdo nerozumí, a vysloví-li se přece někdo o jeho původu, domnívá se, že snad býval majitelem těch pozemků nějaký