Budinský. Ale toto příjm. není z minulosti pro Zaječ, dosvědčeno a také by se jm. Budiny nedalo z něho vyložiti — spíše opačně.

Výklad: Po oddělení konc. -iny zbývá Bud-, jež souvisí buď se stč. búda,nč. bouda nebo s bud-iti. Ku příp. -iny pro význam místní se lépe hodí podst. jm. bouda, 2. p. mn. bud, ač je toto slovo přejato ze střhn. buode, nhn. Bude „chatrč" (Bern., Etym. Wtb.), srov. březina == březový les, hromadné jm. z podst. jm. bříza, lipina od lípa (Vondrák, Vergl. Gram. I, 420 ą d.). První slabika základního slova jest v nich zkrácena, stejně jako ve jm. Budiny. Jm. toto by tedy znamenalo „mnoho bud", jež tam snad kdysi stály. V m. jm. se slovo bouda často vyskytuje, na př. Na Budách, část Zbonína h. Písek a četné osady po Cechách Budy n. Buda.

Budins'ká, vdova: p. „vedie Budinský" III 27g (410).

Buštiny: 1. Bufftiný Př. pan. 1713. Jm. dnes není známo; možná též, že je to chybný zápis místo Budiny, ač jsou tam dnes jen selské pozemky.

'Cesta: P. mezi cestama III 22g (343) a tak vždy: Př. 41, Jos. 27—320, p. Mezy Czeftamy Roll. 1 a č.

Tak byla označována nejčastěji pole podle cesty, která vede od libanické silnice nad strání do Zábořin: p. wokoło Czefty Př. 13, p. nad Czeítau Př. 16, Roli. 6, 25, p. pod CzeStau Př. 18, p. Za czeftau Př. 22, p. u Czefty Př. 42, p. u Czefty na skalce Př. 43 a rovněž v Jos. kat. často (v. Jos. map. 19—24). Rovněž u Stud. Vody v Jos. 112—196 р. mezy CzeStama (pare. 1168), p. nad Czeftou na ftranj (par. 1135). Jinde jest cesta blíže určena, na př.: p. nad cestou к Libanicům Roli. 14, panský p. za stodolma mezy Czeftama jmenovaný Jos. 2—254, jež je dnes připojeno к р. „za stodolma" i 6.

Dnes: „za Duškovy pod cestou" I 5a, „za Duškovy za cestou I 5b (obojí v pare. 261). Někdo říká „za spodní cestou" VI 49b (755 a 764/;,) m. obvyklého „za spodní rejhou" a někdo své pozemky rozdělené příčnicí nazývá „pod cestou" V 40i (616) a „nad cestou" Ví 40r (805).'

Cáčovsko: p. „na cžacžowjku" Př. 18 — poloha i jméno dnes neznámé. Ale v Př. jest při č. 21 jm. chalupníkovo Martin Cziacza a při č. 45 jest „Pujta Chalupa Czaczowfka".

Čičák, „na Čičáku", p. na podlouhlé, mírné stráni VIII 47a (844, 859 a 868 z р., 869, 872, 874, 889 а VI 830/.,), „nad Čičákem" VIII 47b (858/j), „pod Čičákem" VIII 47c (845, 852)."Jm. jest dosvědčeno teprve z Jos. kat. 95—703 panský pustý rybník na Cziczaku nazvaný, 100—739 (les) obecní Cziczak nazvaný, 102—741 panský les nad Cziczakem jmenovaný, 104—742 panský les pod Cziczakem neb Spálenec nazvaný.

Jménu nikdo nerozumí. Význam jeho se jen neurčitě tuší buď z toho, že tam jest větrno anebo že tam jsou mokré pozemky. Pro první výklad srov.: to od řeky čiší t. j. fouká studený vítr, pro druhý stč. čičánie = močení das Harnen, čičati Vel. Jg a nč. v řeči dětské (Geb. SL), v Rankově Sl.: čičati harnen, čičál Harner, Brunzer. Tvary čičati — čičák srov. se žebrati — žebrák a pod. jm. činitelskými, ve významu