Úzké: 1. „na příčnici na o úzkým" VI 40p (770/3); 2. „v ouzkým n. u hrušky" II 15d (300); 3. úzké dílce v. dílce.

Velká 1. n. 1. „za Dolním mlejnem" III 30a (387, 485—6), Jos. 76—529 Panská 1. za mlejnem Welka nazvaná.

Vinice se dosud nazývá část osady na jižním svahu kopce. Na stráni bývaly kdysi vinice, jak svědčí vedle jména také terasovité stupně malých polí „na vinici" III 22u (20%-^). Doklady: Roli. 15 a j. p. nad Wyniczy, t. 26 p. nä Wyniczy, Jos. 6a—263 Panský p. na Hornj winiczy nazvaný — tento název zanikl, Jos. 7—266 р. na Kamenci neb na Winiczy, Jos. 22 — 305 Р. nad Winiczy a rovněž Jos. 6b a 21.

V o- v. O-, na př. „nad vobcej" v. obec! Vlčí jáma v. jáma!

Vrabcovsko n. Brabcovsko IV 34a (179, 367—370) panská 1. a 1. selské pod kovárnou; „na Vrabcovsku n. za kovárnou" IV 34c (374). Jm. vzniklo nepochybně z příjm. Vrabec, srov. Cáčovsko a Kyn-derovsko! Příjm. Vrabec pro minulost u Z. dosvědčeno není. V pramenech jen pom. jm.: Př. pan. 1. Wrabczowíka, Př. 5 1. Pod wrabcowíkem, Jos. 73—515 Panská 1. Wrabczowíka nazvaná, Jos. 73b—516 až 521 1. u Wrabczowíka vedle panský 1.

Vrchy: 1. „Na vrchách" II 12 (278) se nazývá, rozsáhlé panské р., které se dělí na dva díly. Na rozhraní stála prastará hruška, do které „hrom" často bil, a proto byla nazývána hromovkou. Dne 6. srpna 1907 byla však děsnou vichřicí vyvrácena a na jejím místě byla zasazena nová hruška téhož druhu. Podle oné hrušky se ty díly panského p. jmenují: „na vrchách pod hromovkou" II 12a a „na vrchách nad hromovkou" II 12b. Doklady: Př. 9 p. na WríSych, Roli. 46 Pod Wrchy, Jos. 45—397 Panský p. na Wrfíich jmenovaný. 2, V Jos. kat. se užívá často slova „vrch", kde Se nyní říká „kopec" a „hřebínek n. vysočina" (v. t.!). V popisu XI. položení se praví: „XI. položení začíná se od panskýho lesa Pod Wrchy, kdežto tak jmenovaný zelený dub, panský les a zajecký selský p. hraničí". Rovněž sem ukazuje Roli. 18 u lesa pod Wrchy.

Výmol, „ve vejmole", dnes zahrada III 22c (337/2, s, 10); šla tudy kdysi hlubokým úvozem stará silnice ke Chrudimi. Vysočina v. hřebínek!

Výtisk, obecně les Vytízek, ve Vytízku VIII 69 (978—9, 1003): a) Velký Vytízek, který má vyšší stromy; b) Malý Vytízek s menšími stromy. Tak se jmenoval původně rybník, jak svědčí staré doklady: rybník „wytisk pusteg też ná Wegtah begwal na 5 kop", D Z v 28 N 2b r. 1661; Roli. 18 1. pod Witiíkem Rybnikem, t. 37 1. pod Witiíkem, t. 19, 41 1. nad Wytifkem, Jos. 107b—749 Panský rybník Witifk jmenovaný, Jos. 107a—746 a d. L. pod Witiíkem, Jos. 107c—750 a d. Panský les (1.) nad Wytyíkem. Po zrušení rybníka jméno přešlo na louky a zejména na les. Les tento náležel z části obci, leží však mezi panskými lesy a proto jej „páni" od obce koupili asi před 35 lety, takže se jm. lesa zřídka mezi sousedy slyší. Někteří ho již ani neznají. Vesničané názvu nerozumějí a různě jej vykládají: buď že les byl snad pojmenován podle