str. 65
drobné zprávy národopisné.
Cena na práci z oboru srovnávací lidovědy, hlavně o slovanských podáních lidových, kterou vypsala v březnu 1918 Společnost Národopisného musea Českoslovanského v Praze z částky, věnované k tomu účelu od prof. dra. Jiřího Polívky u příležitosti jeho 60. narozenin, dostala se rozhodnutím poroty (prof. dra. J. Horáka, univ prof. dra. J. Jakubce a univ. prof. dra. V. Tille) prof. Fr. Wollmanovi v Soběslavi za práci „Vampirické pověsti". Porota spolu doporučila redakci Národopisného Věstnika, připustí-li toho rozsah, práci, vyznamenanou cenou otisknouti za obvyklých podmínek. Druhou cenu nebylo možno uděliti pro nedostatek vhodné práce. Cenu tu vypisuje proto za stejných podmínek Společnost NMČ. znovu.
@----------------
Zeitschrift für österreichische Volkskunde (XXIV., 138) referuje o „Národopisu lidu českoslovanského" I. („Moravském Slovensku"). Dle něho Moravské Slovensko „je prvý svazek velkolepé lidovědy Čechoslováků, jež — systematicky, vědecky založena — vylíčí život tohoto národa po jednotlivých jeho národopisných oblastech. Dílo, až nadměrně vypravené vynikajícím obrazovým aparátem, především celou řadou nádherných barevných tabulí, stojicích na výši reprodukce, svědčí, že spolupracovníci, badatelé i umělci za vedení předního odborníka L. Niederla neprikročili к své práci pouze s porozuměním, nýbrž i s láskou. Vědecké systematice díla je vzdáti plnou chválu . . . Celkem je práce důležitou sbírkou materiálů a tím pramenem, který bude — zejména, bude-li se ve sbírce pokračovati, — nepostradatelnou součástí lidovědy střední Evropy". -z
@----------------
V r. 1917 zařídilo ministerstvo války „Musik-historische Zentrale des k. u. к. Kriegsministeriums", která sebrala prý neobyčejné množství písní> vojenských, historických i lidových, vojáky zpívaných ve všech řečech bývalého Rakouska. Snad český materiál při dělen! rakouské pozůstalosti neujde našemu písňovému výboru. Bylo by ho škoda, i když způsob sbírání nebyl nejšfastnější. Z. —
Nakladatelství „Českého deníku" v Plzni počalo vydávati po sešitech do široka založený spis „Svéráz v zemích československých", jejž napsaly Renáta Tyršova a Amalie Kožmínová. Publikace slibuje vylíčiti české snahy svérázové minulé i dnešní a oceniti umělecký i národní význam jejich a podati přehled lidového umění, které je studnicí všeho snažení o český svéráz, i novodobého domáckého průmyslu. V prvých dvou sešitech dosud zabývá se R. Tyršova historií českého hnutí svérázového: vychází od jeho prvých dob, od zájmu národopisného ozývajícího se v našem obrození (literární pozorností к lidové tradici), uvádí pokusy r. 1848 o český kroj národní, líčí národopisný ruch let osmdesátých a devadesátých, projevující se v četných výstavách (i účastí na výstavách zahraničních) a prací sběratelskou; zde podává autorka i cenný přehled českých sbírek soukromých a význačných literárních a uměleckých prací o českém umění lidovém nebo čerpajících z našeho lidového umění. Stať R. Tyršové není dosud ukončena; ale i tak je již patrno, že bude nejúplnějším dosud nastíněním vzniku a vývoje snah i hnutí českého svérázu. Publikace je hojně ilustrována, ale reprodukce nejsou vždy podařeny. -z
@----------------
Oživlý ruch krojový vyvolal několik publikací poslání praktického: dáti návod a vzory pro šití československých krojů lidových. Publikace ty je vítati již se stanoviska ochrany památkové. Není pochyby, že honba po národních krojích, snaha míti kroje pravé, originální, vede к vykořisťování, exploitaci těch nemnohých krajů, kde se dosud udržuje živý kroj. Béře, nešetříc penízem — (odtud horentní ceny za kroje: 3 až 4 tisíce korun za kroj, který se před pěti, šesti lety platil ještě 150 až 200 kor.) — kroj lidu, razí cestu kroji městskému, zbavuje lid a zejména lidové řemeslníky (krejčí, švadleny, vyšívač'
|
