Gnieciuch hněte obyčejně spící lidi, zřídka bdící. Stačí jen spícího vzbuditi, aby byl zbaven gnieciucha. Kdo v poledne spí, toho jistě hněte gnieciuch v noci. Zbiór X. 2. s. 112.

Gnieciuch přepadá lidi obyčejně od nohou, Zbiór X. 2. s. 111, t. č. 425. Gnieciuch hněte pacholka, který usnul na poli, t. č. 425.

Vleze do jizby skulinou oken nebo dveří, nejčastěji dírkou klíčovou; když utíká, toliko klikou pohne, dveří neotvírá a již ho není, t. č. 425.

Lidé od Wolkowyska, Słonima i Lidy neznají zmory. Těžký sen vysvětlují dušením čertovým nebo krví, jen na Sokolsku lid praví: „mara duszyła". Federowski, Lud białoruski, I. 77.

0 seyero n ě m e c k é m mooru praví se: „he het mi drukkt" nebo „reden (geritten)", hornoněmecky „dich hat geriten der mar". Proto je takový spáč mar — mortridden nebo mareridt, proto v Nové Marce (neumärkisch) „Alpdrücken" zve se „mahrtridden". Meyer, G. M. 132.

Doggele v Ilzachu tlačí hlavně děti, Vonbun, D. S. Vorarlbergs 76 č. 19. Podobně ve Švábsku: klíčovou dírkou přichází, dětem na prsa uléhá, navštěvuje hlavně šestinedělky, obyčejně v podobě koček a zvířat, Meier, Schwaben 173 č. 193.

1 mora v Polském Slezsku přichází nejčastěji к novorozeňatům, Kühnau 124 č. 1494.

Alp ve Švábsku zve se schrettele a tlačí děti tak, že jim prsa otekou jako dospělým dívkám a dávají mléko. Meier, Schw. S.- I. 172 č. 193. 5.

Položí se lidem na prsa, že ztratí skoro dech a v potu z úzkosti se koupají, Zingerle 427 č. 750.

Přichází v podobě vlasatého zvířete, jsou-li dveře zavřeny, klíčovou dírkou; usadí se na prsa a tlačí tolik, že není nikdo s to hnouti údem. Kuhn II. 18 (Vestfálsko).

Výstižně líčí muka mory pověst oldenburska. „Přišla-Ii, ucítila jsem nejprve hučení v uších, pak několikráte uhodila na mou pokrývku, a po třetí už mne měla". Nemohla pohnouti údem, promluviti, nejvýš vzdychati; lapala vzduch, dostala strach, potila se. Od hrudi až ke kolenům cítila tlak. Strackerjan I. 376.

Lucemburské trudy tisknou spáči dlouhými prsty hrdlo, že myslí, že se udusí; podobně podle wallisské pověsti mořenému vázne dech a on je v největším nebezpečí ztratiti ducha. Laistner II. 7.

Mořenou dívku jímá úzkostný cit ve spaní, nato cítí prudké tlačení na prsou a svírání na všech údech. Comotovia 1878 s. 85. (Naaff a Bernau, Deutschböhmen).

Ve Švýcarech také schrättel dusí; v Mühlbachu v Elsasku a sousedních místech posazuje se schrätzmännel jako strašák dětí spícím dětem na srdce a zdá se, že je udusí. Vonbun, 78 č. 20.

Také alb v krajině střihomské (Slezsko) tlačí, Kühnau 109 č. 1461.