učinily z něho, Cecha dosud německy píšícího, českého spisovatele, nýbrž i vedly jej k thematu blízkému národopisným zájmům Zapovým.1) Není sice prvým hudebníkem naším, jenž píše o slovanském zpěvu (v té příčině jej předešel berounský učitel Jan Pravoslav Přibík článkem „Polský zpěv, tanec a hudba)2), ale nad svého předchůdce vyniká odborně hudebnickým rázem, rozsahem i dosahem své práce. Jeho „Myšlenky o slovanském zpěvu" z r. 18433) pokoušejí se o úkol veliký. V кар. I. chce jich pisatel ke správné hudební deklamaci navěsti studiem jazyka zvláště po jeho prízvučné stránce a věc ta jej vede к charakteristice slovanských jazyků podle prízvuku; v кар. II. charakterisuje národní písně slovanské a hledá prvotní útvary jich, vycházeje z přesvědčení, že hudebnickým studiem lidových písní lze dobrati se podstaty národního umění hudebního, která pak by mohla zúrodniti (nikterak nahradili) umělou tvorbu; v kap. III., poněvadž složkou písně je lyrická báseň, přehlíží slovanskou lyriku se zřetelem к třem podmínkám její národnosti (jazyku, Iátce„a duchu); ve IV. vypisuje a oceňuje tehdejší stav zpěvu u Slovanů. Článek, ne prostý správných názorů obecných a chybný v podrobnostech, vždy však zajímavý a významný, ukazuje, jak malá byla znalost nápěvů slovanských. Nehledě k apriornosti tvrzení, k ne-propracovanosti látky, к neznalosti dějinného vývoje а к nedostatku i nedbání srovnávacího materiálu, výtěžky „Myšlenek" stůní nepřípustnou generalisací: i znát' Rittersberk jen písně české, polské a maloruské; nápěvy písní velikoruských a jihoslovanských, tedy nápěvy oblastí pro celek slovanského světa tak důležitých a významných, byly mu, když článek spisoval, téměř úplně neznámy. Pracuje dále v témž oboru „větší dílo o národních písních", Rittersberk snažil se ovšem nedostatek ten odčiniti: pomocí HavlíčkovoĽ. hledal poučení o velikoruskérn „národním zpěvu a hudbě"4) a skrze Zapa ucházel se zase u Stanka Vraže o nápěvy jihoslovanských písní.5) Ale ze zamýšleného většího díla vyšla jen ukázka, či. „Pravlast slovanského zpěvu",6) popis Podolí za tím účelem, aby odtud dedukován mohl býti obraz národa kraj ten obývavšího a z tohoto obrazu aby zase těženo mohlo býti pro poznání „prvotní povahy" zpěvu národem tím vytvořeného.

Je lidové písně ctitelem upřímným, ne však slepým: na to byl s dostatek hudebníkem, k tomu o značném vzdělání všeobecném. Ví,7) že lidové písně, „požadavkům výše vzdělaného umění vyhověti nemohou". Proto je také střízliv při oceňování toho, co umělá tvorba může z lidového umění čerpati. Jeť dle něho „pravá úloha novoslovanského umění,