na druhý a nejvzdělanější a nejohnivější příslušníky široko rozrostlých větví téhož kmene po prvé svádělo v jedno к uvědomělé součinnosti.

Z písní „Slavií" zpívaných patrně po příkladě Náprstkova „Zpěvníku slovanského" vznikl zase „Slovanský zpěvník", jenž nákladem spolku „Slavie" a tiskem Sírovým vydán byl r. 1849 („posud" dle Douchova „Knihopisného slovníka" 3 sešity formátu příčné osmerky, po 5 kr.) Drobného tisku toho neznám na vlastní oči.1) Soudě dle dobové praxe a toho, co z vypravování Fricova víme o jeho vzniku, obsahoval asi umělé písně vlastenecké a nejspíše i politické, ,možná však, že i lidové. Podle formátu zase soudě, obsahoval i nápěvy; pouhé-li či upravené к přednesu sborovému, těžko říci. A posléze soudě dle nadpisu a zmíněného vypravování Fricova o tom, jak sbormistr Mašek upravoval pro „Slavii" písně cizích účastníků Slovanského sjezdu, nebyly v něm jen písně české.

Ještě к třetímu zpěvníku dal podnět r. 1848, knihopisně nezaznamenanému. Knihovna P. Křižka (v opatrování Slovenské museálné společnosti), pod č. 1271 chová „Písně slovanské", vyšlé v [Uherské] Skalici r. 1848. Více však o tomto zpěvníku nevím a marno by asi bylo nyní (psáno r. 1916!) více o něm.chtíti věděti.

Není divuj že po horečném víru událostí r. 1848, jenž v popředí zájmu posunul politiku a politickou píseň, š vystřízlivěním brzy se dostavujícím a ještě více s reakcí, politické písni zavírající ústa, ožívá myšlenka vzniklá v politickém středisku rakousko-uherského Slovanstva, neuskutečněná však tam asi pro chvat naléhavých dojmů a zájmů tak nových, jakými byly osudy politické svobody. Podmínky pro pořízení zpěvníku slovanského к praktickým potřebám byly tu všecky: vědomí slovanské, , záliba ve zpěvu vlasteneckém,. svobodomyslně politickém, lidovém, i styky mezi Slovany, už z důvodů společenských nutkající osvojitisi aspoň nejoblíbenější jinoslovanské písně, byla tu už i speciální příprava všeslovanského^ praktického zpěvníku, sběratelská, práce u všech národů slovanských mimo Bulhary, tehdy pořád málo známé, a již i aspoň jeden (najisto) pokus oň, Vašákův „Slovanský zpěv a ples".

Tento jakýsi přehled2) známosti a zájmu, к němuž písním jiných slovanských národů u nás pomohly soudobá záliba v lidovém básnictví a zvláštní situace naše národní, bylo mi nutno nastíniti a učiniti úvodem к vlastní práci, třebas nad obvyklou míru obšírným (jak to bývá u látky dotud nezpracované), aby. náležitě osvětleno bylo dílko, vzniklé v lůně Moravské národní jednoty (nynější Matice Moravské), vlastně také dítka