str. 41
r. 1848 — bylať ustavena sice 17. dubna 1849, ale na místě starší Jednoty moravské, zřízené 6. června 1848 a nahrazující ovšem zase soukromě dotud vedenou „Matičku Moravskou", z příspěvků přátel literatury české složený fond na vydávání českých knih na Moravě vzniklých.
S mnohostranným rozmachem plánů, jak je to znakem mládí, spolek v samých svých počátcích chce uskutečňovati svůj účel, „vzdělávání lidu moravského, povzbuzování a upevňování občanského a národního vědomí a sebecitu jeho": 11. července 1849 к staršímu již (6. května zřízenému) odboru na vydávání kalendáře přitvořeno ještě šest nových, historický, filologický, přírodovědecký, umělecký, humanitní a hospodářský.1) A nejen rozhledu, jevícího se v tom, že hned zprvu vytčeny všecky cesty, jimiž současně nutno jiti к předsevzatému cíli, nemůže soudný pozorovatel upříti spolku pod prvým starostou jeho, filosofem M. Fr. Klácelem, nýbrž ani znalosti potřeb časových a pracovních prostředků, byť i seznával, že, co spolkem bylo provedeno, zůstává za tím, co bylo chtěno, a nikdy s Palackého „Würdigung" nemůže po právu se hodnotiti heslem „Plus ultra".
S pravou časovostí Jednota, nepochybně zásluhou uměleckého odboru, v němž mimo jiné byli Pav. Křížkovský a J. Helcelet, hlásí se к tehdejší zálibě 'v slovanské písni. Chce jednak (na návrh člena výboru Fr/ Uherka) sbírati slovanské písně, jednak pro praktické potřeby vy-dávati je v malých svazečcích. Podle návrhu, jejž Helcelet jménem uměleckého odboru 15. března 1850 pro toto rozšiřování zpěvu vypracoval, měla Jednota vydávati „Besední zpěvy", sbírku písní umělých i lidových, ve vzdělání však uměleckém, jednohlasovýeh i sborových. Sbírka měla vycházeti v dobách neurčitých, vždy buď větší skladba nebo cyklus menších stejnorodých. Redakce sbírky dána uměleckému odboru, jenž mohl si přibrati dva znalce, kdyby neměl dosti hudebníků, a měl usta-noviti jakéhosi jednatele („osobu, jenž skladatele ku podání skladeb vyzývá"). 2)
Kolik předběžné práce Jednota obojím směrem vykonala, nevíme; nezdá se však, že více, než dále vylíčeno.
Od přítele spolku (v aktech nejmenovaného, nepochybně však soudního adjunkta K. Schneidera) darována byla spolku sbírka valašských písní s „krátkou historií Hrozeňanů"; odbor filologický však podle zprávy A. Matzenauera, datované 25. září 1850, usoudil o ní, „že
l) Dějiny spolku po r. 1854 vypsal J. Kabelik, „Moravská Národní Jednota", СММ. 33. 1909 (s dobrým souborem „Koledy", kalendáře vydávaného Jednotou, pak Maticí Moravskou na r. 1851—1858), celé H. Traub, „Dějiny Matice Moravské", t. 34: 1910 a 35. 1911. Přes to, že, druhá z těchto prací užila již archivu spolkového, zatím nalezeného, zůstalo leccos ještě nejasného; tak činnost jednotlivých odborů, jich vzájemný poměr i poměr ke spolku, jeho vedení a činnosti. Dokumenty dále dotčené znám šice přímo z originálů, řešiv svým časem otázku, možno-li co z posléze nalezeného archivu spolkového pojmouti do dotiskované právě „Korrespondence a zápisků J. Helcelcta" (někdejšího starosty spolku), jež vydal J. Kabelik, ale neotiskuji jich, nýbrž odkazuji к práci Traubově, zachovávaje tak usnesení (mnou samým přivozené), aby archiv spolkový byl uchován celistvý pro samostatné vydáni.•
2) Traub v uv. či., ČMM. 34. 1910, 318—319; slova jeho: „Opravdu vykonány byly horlivé přípravy po té stránce" [tj. sbírání a rozšiřování slov. písni] jsou však jen málo oprávněný přechod slohový к reprodukci zpráv Helceletovy a Matzenauerovy.
|
|
