v jejíž služby zasvěcují se muži táhnoucí do pole i ženy konající službu samaritánskou a modlící se s dětmi. Nepochybně r. 1840 bez vědomí skladatelova byla nově vydána v Praze (u vdovy J. Hoffmanna) pro sólový zpěv, sbor mužský a ženský s průvodem piana; při tom upravena byla nejen po stránce hudební, ale i textové, zejména přidána nová německá slova, tentokráte překlad českých, „Lasst uns frohe Hoffnung hegen." Názvu „Píseň husitská z XV. století" skladbě Krovově v tomto vydání dostalo se z téhož důvodu, pro který původní německý text zaměněn byl novým: aby etiketou starobylosti chráněna byla od censury. Klamu se věřilo. Věřil mu na př. P. M. Veselský, píše zprávu1) o fantasii pro piano, již Liszt, snad i v dík za stkvělé přijetí v Praze, složil na tuto píseň, jež mu v šlechtické společnosti jako stará byla předložena a zalíbila se prý. Za nevědomého pomocníka při klamu tomto, sjníme-li věřiti soudobé zprávě, vybrán člen vysoké šlechty, hr. Alžběta Sliková, jež píseň husitskou „v starém archivu v partituře našla a světu: totiž do tisku podala.2) Zdá se však, že hlavní úlohu v této hře s censurou na schovávačku měl Hanka. Aspoň Jos. V. Fric, jenž s ním mnoho obcoval, přičítá mu v uvedené obraně starého původu písně na Moravu3) za zásluhu, že od nepaměti nejen zachránil tuto píseň, již zpívával „uvědomělý venkovan, tajný český bratr z okolí Králové Hradce", jeho otec totiž, nýbrž „zachoval nám též jinou historickou píseň, jež připisuje se moderním skladatelům jak do textu tak do melodie, totiž naši husitskou »Těšme se blahou nadějí«, jejíž refrain však »Napojme se, nedejme se« jest rovněž tak stár, vskutku husitský, jako ta konečná k tomu přidaná modlitba: Svatý Václave, oroduj za nás, patrone české země4) obě pak zpívával Hankův otec, o němž se ještě méně než o synovi lze domýšleti, že by si byl tak znamenité jak charakteristické stkvosty našich nejvzácnějších písní mohl vymysliti". Na Hankovu účast při tomto klamu, zdá se mi, naráží také poznámka dobře zpravené redakce Květů к slovům Veselského o „prastaré písni české z husitské doby": „Pochází-li nápěv z časův husitských (jako již německé časopisy ohlašujíce vydání této fantasie5) vůbec potvrzovaly), nemůžeme rozhodnouti, nechtíce6) po původu tohoto skládání pátrati. Onoť jest dobré i charakteristické -astarožitnost jeho nepřidá ani neumenší ceny práce Lisztovy. Ze však text tohoto