Cihelna: p. „za (nad) cihelnou n. nad ouvozy" 3; „za (Šlachovou) cihelnou" 5 (cihelna náležela ještě před 15 1. p. Stachovi, dnes jest akciová).

Černá: 1. Na Czerny Př. Sy. 1, 13, 14, Na Cžerny Př. pan. Sy., p. na Cžerny Jos. Sy. 78, 163 a d., dnes „na Černý" 84. 2. Panské p. na dolnj Cžerny Jos. Sy. 79, panské p. na hornj Cžerny vedle kříže Jos. Sy. 81, vrchnostenské p. dolnj Cžerna nazvané Jos. В. 46, vrchnostenské р. na Hornj Cžernau Jos. В. 48, panské pastě pod polem Cžerne nazvané Jos. В. 236, podnes „na dolní Černý" 64 a, „na horní Černý" 64 b. Je zde nápadně tmavá země, černý slin.

Ve čtverhoncích v. hon!

Danice: Na daniczy Př. Sy. 1, Jos. Sy. 342, podnes „na Danici" 88 c. Jm. prý odtud, že bylo p. dáno výměnou za jiné. Podle koncovky však patří mezi slova hlavice (= malá hlava), stolice a pod. a znamená „malá daň".

Ďásek: Panské p. na Daíku vedle cesty Jos. Sy. 180 a podnes „na Ďásku" 87. Za užívání těchto polí prý chodili do dvora na práci. — Nabízí se spojení s ďásek, t. j. zdrobnělé ďas, Teufel, anebo s Dánsko, srov. „v Sedmihradsku" 140.

Děkanské: „na děkanským" 115 — je to část p. „za zvonicí"-

Dolce: 1. na dolezy Př. Rch. 14, p. na Dolících Jos. Rch. 131 {6krát), podnes „v (na) dolcích (kde?), do dolců (kam?)" 131. Bývaly tam asi dolíky a dosud je to nižší poloha; voda nemá odtoku, až se sama ztratí do země. 2. P. „na (v) dolcích n. na hliníku" 57.

Stč. dolec, lcě = důlek, kleine Grube Geb. Sl.

Dolina: Na dolynie Př. Sy. 4, p. na Dolinie Jos. Sy. 348 a podnes „na dolině" 88 d, p. nižší než sousední.

D o 1 n i, „důlní: nad V Lni Př. Rch. 2, podnes „na důlni" 10, výklad viz u Restok. .

Dráha: „za dráhou" p. 7, „u dráhy n. nade vsí" p. 9. ■— místní dráha chrudimsko-holická byla vystavěna v 1. 1897—9.

Dub: „u dubu" p. 138, „pod dubem" 110; dub byl za strašné vichřice 6. srpna r. 1907 vyvrácen.

Dubina, dubinka: u dubiny, u dubin Roli., Se., asi jiné p. jest dnešní „na dubince" 130 (dubina = dubový les Eichwald, Geb. Sl.)

Doubrava: lesy řečené Doubravy, které příslušely k obci rosické, seslavské a synčanské 1527 (arch. chrudim. Titulář 1534); za daubravy Př. Rch. 1, V daubraw Př. R. 8, Př. Se. 4, p. za daubrawau Jos. Rch. 170, p. za Daubrawy t. 171—2; p. na Daubrawech t. 173 apodnes „na doubravech (kde?), do doubrav n. na doubrava (kam?)", p. 137, ačkoli zde po dubech není ani památky. Poslední dub, velikán, byl vyvrácen za veliké bouře r. 1894. Na jeho místo byl postaven sloupek s obrazem P. Marie. V XVI. stol. byla rosická doubrava tak rozsáhlá, že byli к její ochraně ustanoveni tři hajní, v. Chrud. a Nas. III, 171—2. (Stsl. dabrava arbores, nemus, nč. doubrava Eichenwald).