„na kopci na Stěpánčiným poli". Tohoto způsobu užívají toliko lidé cizí. Domácí (= hospodářovi) lidé užívají ovšem toliko názvu pozemkové trati.

2. Nejen cizí, nýbrž i domácí lidé užívají přisvojovacích jmen ze jmen bývalých majitelů, na př. v Z.: „na Bartoňovým", „na Dostálovým", „na Pejchovým" a j. Bartoň a ostatní přestali býti majiteli těchto pozemků během posledního pokolení (asi 30 let). Tohoto způsobu se užívalo již dříve, na př. v Z.: „na Klementovým", „na. Kosařovým", neboť na Klementa a Kosaře se ve vsi již nikdo nepamatuje; Klement jest doložen v Jos. kat., Kosař v užitých spisech doložen není — podle toho žil v Z. v XIX. stol. jen kratší dobu.

Podobně tomu jest a bylo též u ostatních osad, na př. „na Bur-šově" Sy., „na Slavíkový" Sy. a ze starších dokladů: Dědkova Př. P. atp.

B. Pozemek pojmenován podle souseda:

1. Podle sousedova stavení tak, že se porn. jm. skládá z předložky a příslušného pádu přisvojovacího jm. příd. -ovi, na př. u Z. „za Duškovy" (Duškovi = lidé Duškovi, metonymicky míněno stavení Duškovo), „za Popukóvy", „nad Rohlíkový", „u Synkovejch", „podle Šustrovejch", „u Zákovejch" a rovněž tak z přídavných příjmení: „za Kopečkový" (příjm. Kopecký). Tak bylo i v dobách minulých, jak svědčí zaniklé jméno „za Turečkovy" Př. (r. 1713). Taková porn. jména nacházíme i v ostatních obcích, na př. „u Androvejch" Ch., „pod Haškovy" Sy. atp.

2. Pozemek označován podle jiného majetku sousedova, který tu jest po přisvoj. jm. příd. uveden, např. „u Píchovy březinky" Sy., „za Stachovou cihelnou" R. Tak bylo i dříve, jak svědčí zaniklé názvy: rybník nad Polákovou loukou jmenovaný Jos. Z., p. pod Fejfárkovýrn štěpem Jos. Р. Někde si je třeba podst. jm. doplniti, na př. „u Sládkova" (t. pole) Př. Ch., „podle Mrkvový" (t. role) Př. Р., „mezi Vam-berovy" (t. role) Př. Rch., „mezi Faltinovy" Jos. Rch. atp.

3. Zřídka se užívá prostého příjmení sousedova s předložkou, na př. „za Klementem" Z.

С Ve staré době vznikala pom. jm. zvláštní příponou -ka:

1. Přímo z os. jm., na př. „na Benešce" p. u Z., 1. u Se., „na Laňkáčce" Z. (obě jm. nepochybně z příjmení Beneš a Lankaš, jež ve vsi bývala a dosud „se vyskytují), „na Safářce" P. (příjm. Šafář), „na Švábce" P. (příjm. Sváb), „na šentířce" Z. (šentíř = šenkýř, hostinský) a tak bylo již i dříve: 1. Kapounka Př. P.

Jména tato nutno vysvětliti takto: Příp. -ъка, -ька měla u podst. jm. původně význam zdrobňující, na př. skála — skalka, louka — loučka atp. Touto příponou se časem začal tvořiti rod ženský z pod^t. jména rodu muž., na př. kovář — kovářka (= žena kovářova), Novák — Novačka atp. Tím nabyla příp. -ka v těchto slovech významu přisvojovacího a odtud si lze vysvětliti i pom. jm. Beneška = Benešova role atp.

Těmto pozemkovým jménům stojí na blízku tato jm.: řeka Hole-tínka Z. (protéká vsí Holrtínem), potok Ranka P. (m. jm. Raná), silnice Chocenka Sy. (vedé к městu Chocni).

2. Příp. -ka zpodstatňuje přisvoj. jm. příd., na př.: Petrovka Р., R. — Petrova t. stráň s lesem.