Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující

@@92

D. Rovněž ve staré době tvořila se pom. jm. p říp. -ský, -sko, jež se připínala к přisv. jm. příd. ze jmen bývalých majitelů, na př.: „na Bartoňovským" P. (příjm. Bartoň), „na Dědkovským" P. (z příjm. Dědek), „na Karnetovským" Ch. (příjm. Karnet), „na Mikanovským" R. (Mikan), „na šenkovským" P. (v. XVIII, století, šenk = hospodský). К těmto jm. příd. je třeba si doplniti nějaké jm. podst. nejspíše rodu střed., na př. pole. Tak tomu jest ve většině obcí. Jen u B. a Sy. jest si třeba doplniti nějaké jm. podst. rodu žen., na př. role, na př.: „na Hyksovský" B. (příjm. Hyksa), „na Havlíčovský" R. (asi zkomolením z Havlíčkovský, příjm. Havlíček). Tento způsob byl dříve rozšířenější: Spurnovská Př. Ch. (příjm. Spurný = Vzpurný), na Sladkovský Tab. Ch. (Sládek), na Marsovský Př. H. (Mareš). Rovněž zde bylo jmen užíváno bez jmen podst., a poněvadž v pom. názvech bývá po předložce obyčejně jm. podst., proto některá jména zpodstatněla, na př. Vrabcovsko, 1. u Z. (nepochybně z příjm. Vrabec, ač není z té doby pro Z. dosvědčeno) a zaniklá jm. Cáčovsko Z. (příjm. Čáča) a Kynde-rovsko Z. (Kyndera).

Ze příp. -ský má povahu přivlastňovací a vyjadřuje příslušnost, o tom jasně svědčí příklady: p. na Vackovským Jos. H. 403 a p. na Vackovým Jos. H. 404 a podnes „na děkanským nebo na děkanovým" Ch.

II. Pomístná jména vzniklá ze jmen obecných.

Většina jmen pom. vznikla z obecných jmen podst. i příd. a neposkytují pozorovateli nic zvláštního. Zejména často jsou zastoupeny tylo kmeny:

km. -o: „na klíně" Z., „v pískách" Z., „za humny" Z., „v jeze-rách" Z., „na dlouhejch" Z. a j.

km. -jo: „u kříže" Z., „na vokrajich" Z. a j.

km. -bjo: „u roští" Z., „v zářečí" Р., „v nadborčí" H. a j.

km. -a: „na skále", „u hrušky", „v řekách" a j.

km. -ja: „na hrázi", „u studně", „nad vobcej" a j.

Velmi často se vyskytují jména zdrobnělá ze jmen podst.:

1. v rodě muž. -ek (z -ъкъ п. -ькъ): „za splávkem" В., „u štípka" H., „za domkem" R. a Z., „na paloučkách" В., „na kalkách" В.; „na kopečku" Z., „v kopečkách" R. a j.;

2. v rodě žen. -ka (z -ъка п. -ька): „na vobůrce" Z., „na skalce" Z., „ve „volšinkách" Ř., „v lipkách" Ch., „u kapličky" Ch., Z., „u viš-niček" R. a j.;

3. v rodě středním -ko (z -ъко п. ько): „v jezírku" R., „za městečkem" Ch. a j.

P ř í p. -ek n. -ka přidávána někdy ke km. slovesným: „u zástauky" Z., „ve stávkách" P. a j.; tím se z nich tvoří jména podst.

Příponou -ka se tvoří „jm. podst. také ze jmen přídavných: „v Bodlauce" Z., „na slívovce" R, „v třešňovce" Z., „na křížovce" R., les Studýnka Z. (spíše z příd. jm. studený než z podst. jm. studeň, jelikož tam studně není a nikdy asi nebylo, protože les leží na kopci), „na vápenkách" Ch., „na přidánkách" Z. (přidánek == co bylo přidáno) a j.; rovněž z číslovek: „na osmnáctce" R. (18 měr pole).


Předchozí   Následující