-ni (kmen -bnjo- viz Vondrák I. 426—7) tvoří 1. ze jmen podst. jména příd. významu přivlastňovacího; 1. „bažantní" Se. Příd. jm. trávní („u trávní cesty" R. a č.) se sem dostalo později analogií; dříve patřilo к příd. jm. -bno-, jež vyslovují látku, původ a druh, na př. železný (Vondrák I. 424 a d.). Míšení nastalo velmi záhy, srov. csl. duševt^ 'animae', ale č. duševní.

2. tvoří příd. jména významu místního: „v horních honách" Z., Horní klín Z., Horní rybník I. v Z., Dolní mlýn Z., „na důlni" R., p. v dolních Jos. R. 169, ale častěji p. v důlních (s prodlouženou první slab.) Jos. R. 164 a tak dnes bez výjimky. V porn. jm. bývá po předložce obyčejně nějaké jm. podst. a obdobou se stalo, že také zde se již cítí jm. podst. a říká se 1. pád „Důlně". Jen tak si lze také vysvětliti chybu: p. v důlnách Jos. R. 154—6.

-dlo označuje původně nejen nástroj, nýbrž i místo: bělidlo = čím se bílí Bleichmittel i místo, kde se bílí Bleichstätte Geb. SL, v pom. jm. „na bělidle" Z., R.; čihadlo Vogelherd (bei Vogelstellern Platz, um den er das Schlaggarn legt, Heyne Wtb.), stč. čúhati lauern Geb. SL, „v čihadlech" Ch.; Močidlo, rybníček v R., stč. močidlo = louže, kaluž Geb. SI.

-siví (-bstvo + -bje): „na mlynářství" Jos. R. 187, „na svobodství" Př., H.; obě jm. zanikla.

-ba „u hradby" P. (od hraditi, srov. služba — stč. slúžiti).

ák tvoří „ze slovesných kmenů jména činitelská (srov. žebratK žebrák): „na Cičáku" Z. (čičati ""= močiti), potok Ležák R. od ležeti csl. ležati; ze jmen příd. tvoří jm. podst.: dobrý — dobrák, nový — Novák. Podle nich vzniklo pom. jm. „Korčáky" R. = korcové pozemky.

-áč: „na kopáčích" H.

-ik (Vondrák I. 460) tvoří: 1. z podst. jmen jména zdrobnělá (srov. koš — košík): „v dolíku" Z., „na pupíku" R., „na stupníku" Z.;

2. z příd. jmen tvoří jména podst.: „na okrouhlíku" Р., les „na světlíkách" H.; obyčejně se připojuje ke jm. příd. -ьпъ, na př. ,,u rybníka" Ch., Р., „na mršníku" R., Z., „pod stežnikem" R., „za hliníkem" Ch. (hliník místo hlinník), Rákosník, rybník v R., „za telenčníkem" R. (dnes se jinak říká všude „teletník"), „v kameníku" P.

-ec (Vondrák I. 466 a d.) 1. zdrobňuje jm. podst. (srov. dvůr — dvorec, chlap — chlapec): dolec, nč. důlek kleine Grube Geb. SL — „v dolci" (les) H., les v dolcích Jos. H. 249, p. u dolce Jos. H. 260, „v dolcích" R.; dilec •= díjek: „na ouzkejch dílcich" Z.; provazec == provázek: „na provázcích" R.; žlabec = žlábek kleine Rinne: „na žlabci" R. 83, „na žlabcích" R. 91; sem patří též kopec Hügel, „na kopci" Ch., R., Z. (srov. kopa Schock, pův. Haufen, Bern. Etym. Wtb.); také sem nejspíše patří Kamenec, csl. karnenbcb lapiílus = kamínek, sroy. „na křemínku" Ch.: „na Kamenci" H., Ch., Z., „na Kamencích" R. Sy., v Jos. R. jest v č. jedn., dnes jest v R. v č. množ.

2. zpodstatňujé jména příd. (srov. lakomý — lakomec): lískovec z příd. jm. lískový (líska Haselstaude): „na Lískovcích" R. (v Př. ještě v č. jedn.: „na Lískovci"); višňovec z příd. jm. višňový (višně Weichsel-