baum): „na Višňovci" R.; les Spálenec Z. z přič. spálen verbrannt (srov. vyslanec); jako hostinec vzniklo z hostinný t. dům, tak lze i Kamenec vykládati z kamenný t. díl a pod.

-ica (Vondrák I. 462—3): 1. zdrobňuje jména podst. (srov. truhla — truhlice): „na Danici" Sy., „na hranicích" Z., „na radlici" Ch., Z.

2. zpodstatňuje jm. příd. -ьп- a příčestí: „v bažantnici Z., Р., „na chmelnici" Р., R., Z., „v kolomaznici"v Z., „v lámanici" Р., „na lomenici" R., Z., „na příčnici" Z., „u silnice" R., Z., svobodnice Z. a č., štěpnice R. a č., vinice (z vinnice) č., ,,u vrátnici" R.; podle vinice, kde se slyší jen jedno n, také zvonice č. („za zvonicí" R).

-išté označuje místo, kde něco jest nebo bylo (srov. ohniště = místo, kde bývá oheň): kaliště == místo kalu (stč. k. == louže, bahno Sumpf, Lache Geb. Sl.): „v kalištích"vR., Sy.; pastviště = místo pastvy Weideplatz: „na pašťatech" В., H., R., „za pašťaty" Sy.; Dvořiště R., stč. dvořišče, místo, na kterém jest nebo byl dvůr Hofgrund Geb. SL; podle nich utvořeno školniště = pole náležící ke škole: „u školništěte" H., Ch.

-ský (Vondrák I. 469 a d.) označuje příslušnost a tvoří příd. jména:

1. z vlastních jmen místních i pomístných: , .*

a) ze jmen místních: Horečky rybník Ch., P. (osada Horka), rybník Chrašický Čh. (os. „Chrašice), „Velká 1. rosická" R., „Štětínská 1. R. (mlýn Štětin), p. „Štětínskej rybník" R., „na Babinsky" Sy. (viz jm. hostince Babin), „u syneckejch ouvoz" R. (os. Synčany) a j.; sem náleží též přenesené zpodstatnělé jm. „v Sedmihradsku" R.

b) ze jmen pomístných: Podovčínský rybníček Ch. (= pod ovčínem), mačidolská cesta Jos. Ch. (pom. jm. „v Mačidolech" Ch.), panský p. kopaninský Jos. H. 219 (srov. kopaniny); rovněž sem patří: p. Bažan-ckej (= bažantský) rybník R., býval asi u bažantnice.

2. ze slov označujících hodnost a povolání: „na biskupský" 1. В., „na děkanským" Ch. (t. poli), „na mlynářský" Sy. (t. roli), v Přizn. také u R., „na panským" — ve všech osadách jsou tak označovány pozemky náležící к velkostatku „na vovčácký" R. (ovčák). Tato příd. jm. pomístná se vyskytovala často samostatně a proto někdy zpodstatněla, na př. zádušní p. u R. у Přizn. str. 83 se označují ještě farářská, ale v Jos. R. a dnes již výhradně „na faráskách" R., jež se již cítí jako jm. podst.

" Povšimnutí zasluhuje, že к těmto příd. jm. pom. jest třeba v В., Sy. a na blízku doplňovati některá podst. jm. rodu žen., na př. role, na ostatním území však podst. jm. r. střed., na př. pole.

-os zpodstatňuje jména příd.: „na Trpkoši" B. (z příd. jm. trpký, s p. jest prý velmi svízelná práce), srov. černý — černoch. Příp. -oš jest vzácná; častěji jen v os. jm. Bartoš (z Bartoloměj), Antoš (z Antonín) a j., p. porůznu: strakoš = strakatý kůň, hastroš a j.