6. „Ze jmen místních i pomístných tvoří se pom. jména příponou -ský: „Štětínská I." R., Podovčínský rybníček Ch.; z podst. jmen životných příponou -ský n. ův: „na děkanským n. na děkanovým" Ch.

7. Složených jmen pomístných jest velice málo, a pokud jsou, podléhají různým změnám, takže, se stávají nesrozumitelnými, na př.: „v Mačidolech" Ch., „ve Vejmokli" Sy., „na Převrátí" Sy., „v Hendolách" H. atd.

Vlastním úkolem mého pojednání bylo, nalézti nejvhodnéjší způsob, jak sebrati spolehlivě všechna pomístná jména. Jeho jsem se hlavně dopracoval sbíráním pomístných názvů u Zaječic a Stud. Vody. Jich sbírka jest připojena jako vzor. К ní jsou připojeny sbírky z ostatních 12 osad chrasteckého okrsku, ale jen v soupisu povšechném.

Ve sbírkách těch jde název za názvem v pořádku abecedním (jen s jakýmsi objasněním svého významu), aby každý odborník rychle nalezl jména, která mají pro něj nějakou důležitost, aby se tedy tyto sbírky staly přístupnými vědeckému zkoumání. Na podkladě takovýchto sbírek ze všech obcí v českých zemích vzniknou nejen odborná pojednání o jednotlivých otázkách z kulturního života našich předků, nýbrž ve spojení s jinými zprávami starými také podrobný obraz jejich života.

Neodbornému čtenáři věc vysvitne zajisté jasněji srovnáním: Pro-chází-li neodborný, prostičký cestovatel zříceninami nějakého důležitého hradu nebo ulicemi starobylého města, na př. staré Prahy, má asi jen dojem, že všude jest mnoho kamení nebo podivných starých staveb. Provází-li jej potom odborník, který jej upozorní na podrobnosti, pak se začnou kameny a domy oživovati a před očima poutníkovýma vyvstává celý starý hrad anebo město se svým bývalým pestrým životem. V jeho duchu oživují lidé, kteří zde kdysi žili a pracovali. Tak tomu asi také jednou bude, až budeme míti řádné soupisy místních i pomístných jmen a nä jejich základě vzniklá pojednání o jednotlivých otázkách kulturního života svých předků a pak díla úhrnná o něm. Pak teprve vynikne v plném světle důležitost pomístných názvů, pak se též ukáže, jak český lid srostl téměř s každým kouskem své zděděné a zvláště vzdělávané země, jak do ní takořka zapustil všude své kořeny. Potom dojista bude i láska českého člověka k jeho krásným zemím daleko živější a uvědomělejší.

Leč bohužel podnes byla tato jména u nás ponechávána skoro bez povšimnutí a „mnoho jmen zůstává ještě dnes lpěti na domácí půdě jako poklad z minulosti, jenž čeká na svého objevitele" (V. Tille: „Zapomenutý poklad" ve feuilletohu „Venkova" 3. března 1917). Výstižně jest v temže článku řečeno, že tato jména jsou „vzácný poklad jazyka i minulé kultury, bohužel dosud nevyzdvižený a zapomínaný".

Nestačí však, jak by se snad někdo domníval, jen soupis pomístných názvů z několika obcí, vybraných z různých krajů českých. Bude potřebí důkladného soupisu ze všech obcí v českých zemích. Na důkaz toho upozorňuji na tuto věc: Snad u každé obce sevyskytnou některá