u Bělorusů, Sein, Materiály П., č. 216. V chodské legendě ovšem ne-napodoval sedlák tohoto mlácení.

С. VII. (str. 13). Pokračování předchozí legendy. Motiv opakován u jiného sedláka, který chtěl napodobiti „mlácení" Ježíšovo.

Č. VIII. (str. 13—14). Kristus přišel se sv. Petrem k hašterivým manželům ševcovským. Poučil je, že svornou prací učiní své bídě a nouzi konec. To si vzali к srdci a byli dobře živi.

С. IX. (str. 14—15). Ježíš řekne, že se sv. Petr spravedlivě nepomodlí.

С. X. (str. 15). Ježíš potrestal kameníky nespokojené s malým platem, že ani s velkým nemohou vyjiti, utrácejíce jej v pití.

С. XI. (str. 15—16). Ježíš učiní z koláčů Petrem vyplivnutých houby. Zaznamenala již Němcová na Domažlicku (vyd. Tille IV., 102, č. 5). Jinak jest hojně rozšířena, srovnej Archiv für slav. Phil. XXI., 293, č. 29; Mater.anthropol.IV., 110,-XI., str. 25, č. 23, Lud. V., 128, č. 5; 167; Etnograf. Zb. 69, č. 72.

Č. XII. (str. 16—17). Ježíš na prosbu Petrovu obdařil vola, že je ihned nesl, tím, že mu vzal hořejší zuby, aby se spíše napásl než kůň, který nechtěl nésti Petra. — Souvisí to s legendami, proč kůň jest nenasytný a vůl stále přežvykuje. Srovnej: Zbiór wiadom. XV., 269, č. 22. Mater, antropol. etnograf. IV., str. 192; Swiętek, Lud nadrabski 580, Bulašev; Ukraj. národ v svojich legendach 403; Tvory St. Rudanśkoho IL, 183. Revue des traditions popul. III., 318, č. 1. Haas, Rügen, SM 141, č. 142. Zs. f. Rhein, westphäl. VK VI., 31. Jiné jsou legendy, kde kůň a vůl po případě kráva si vyměnili zuby hořejší za rohy, Dähn-hardt, Natursagen III., 125.

C. XIII. (str. 17—18). Ježíš rozhodl, aby Petr dal měch peněz opilci vyhozenému z hospody a ne otrhané ženě, ani lenochovi tlachavému.

Č. XIV. (str. 18—20). Tesaři v hospodě se sápali na sv. Petra. On vrazil ze msty železné hřebíky do dřev, Ježíš je proměnil v suky. Podobně: Hraše, Vyprav, babič. 43; Simrock, Deutsche M. 136, č. 28; Bartsch, SM Mecklenburg L, 521; Merkens, Was sich d. Volk erzählt L, 70, č. 82, 79, č. 89; Reiser, Sag. Gebr. Abgl. L, 354 sl. č. 3; Wossidlo, Aus d. Lande Fritz Reuters 143; Revue des trad. popul. VII., 485, č. 72 (maďar.); Etnograf. Zb. XII., 4.

„Vypravoval ji neúplněji krejčí Mareš z Chodova, jenž ji slýchával od svého mistra někdy kolem roku 1850."

Svérázná verse látky o kajícném zbojníku Madej ovi (Záhořovo lože). Úvod je nový, rek byl zrozen matkou s „Luciášem" (nechtěla jiného ženicha než hezčího než anděl). Ke konci připojena legenda o zhrdlém poustevníku, který nechtěl tam, kam byl přijat kajícný loupežník. Sám byl odsouzen tedy na „loupežníkovo lože".