str. 110
6. Str. 102—103. Nezasmálka, viz Anmerk. K. H. M. Grimm IL, 39, č. 64.
7. Str. 103—104. O mlynárske dcerce, loupežnické nevěstě, viz Anmerk. K. H. M. Grimm L, 370, č. 40.
8. Str. 104—105. „Der Kurzpelz". Mrtvola ženina stavěna na různá místa, draze vykupována. Srv. Kubín, Kladské povídky IL, 117. Obvyklý úvod, zpeněžení kravské kůže, byl zapomenut.
9. Str. 105—106. Čertův obraz měl švec ve svém poJcoji; když se oženil, musil na přání ženino čertův obraz dát do kolny. Cert se mstil, nanášel do jeho domu kradené věci; konečně byl švec odsouzen na šibenici. Žena rychle vzala čertův obraz, očistila jej a zase pověsila do pokoje. Cert za odměnu vysvobodil ševce od smrti.
10. Str. 106—107. „Von Hihula und Hahula." Viz Anmerk. K. H. M. Grimm L, 75, č. 10. „Das Lumpengesindel".
12. Str. 107. Die drei Brüder. Porušená verse látky o třech soudruzích a o princeznách vysvobozených z podsvětí, srv. Anmerk. K. H. M. Grimm IL, str. 297, č. 91.
K této sbírce připojil prof. dr. Josef Morr úvahu o první povídce O princezně s koňskou hlavou", str. 108—117. Není tu slezská verse srovnávána ani s hojnými versemi německými, tím méně poukázáno na to, že jest to pohádka silně rozšířená po celé Evropě; spisovatel jakoby neměl o tom ani tušení, než pokouší se o jakýsi mytologický výklad pouze této jediné slezské verse. Vykládá hlavně, že tu princezka zakletá má koňskou hlavu a nezkoumá, je-li tento popis zakleté princezky obecný rys této pohádky, čili jenom nahodilý rys této jediné verse. Srovnává všechny možné látky, zvláště antická a německá podání o koních, koňské hlavě, kopytě a j. jak se to také jeví v podáních o čarodějnicích a dospívá к výsledku, že v této princezce s koňskou hlavou jest spatřovati personifikaci bouřné vichřice! Jest smutné svědectví pro německou vědu, že po ukončení komentáře к pohádkám Grimmovým mohou se ve vědeckém časopise ještě tisknouti podobná pojednání. jpa.
@----------------
Marie Ramondt, Karel ende Elegast oorspronkelijk? Proeve van toegepaste sprookjeskunde door. — Utrecht, Oosthoek, 1917. (Т. р. п.: Utrechtsche bijdragen voor letterkunde en geschiedenis XII.) 135 str.*)
Krásně vypravená práce ze sbírky, vydávané profesory utrechtské university, více než vlastním thematem svým zajímá nás, pokud nejsme právě germanisty, svou metodou, prostředky, kterými se snaží zodpovědět otázku nadhozenou nápisem. Literární historie a folkloristika se stýkají stále, ale celkem tato, věda mladší a pracující se splývavou a neurčitou látkou, spíše přijímá než dává: zde otázka literárně historická nebo dokonce filologická, je-li stará báseň překladem čili nic, má býti rozřešena prostředky pohádkosloví. To opravňuje к podrobnějšímu rozboru na tomto místě.
*) Karel a Elegast dílem původním? Ukázka určitého pohádkosloví. T. p. n. Utrechtské příspěvky к filologii a historii.
