Český lid pohlíží na ni jako na nutné zlo, a ačkoli ji proklíná a horší se na ni, přece zas lituje lidí, kteří můrou chodí, protože prý musí a i jim tó působí bolest. C. L. XVII. 455.

Také Švábové schrättele více litují než nenávidí; rozeznávají ji od čarodějnice, která se čarodějnicí stává dobrovolně, kdežto schrättele dědí „das schrattweisgehen" po matce a musí třeba nerada choditi, Birlinger & Buck 305 č. 487.

V Tyrolsku nepokládají trudy jako čarodějnice za spolčené s čertem, nýbrž jen za narozené „zu gabach'n zoach'n" (bösen Zeichen); cítí prý v sobě jen neblahý pud tlačiti. Z. f. ö. V. II. 151. Všechny dívky narozené v týdnu sv. Havla (kol 16. října) jsou trudami nebo náměsičné, Strackerjan I. § 249 a), 377, Laistner II. 354 d).

Sem patří také řada pověstí JDolských s motivem: šestá, sedmá dcerka morou. Když jest šest dcerek, jest jedna zmorou (Mysłaków), Mat. IX. 237 č. 279. Když se v rodině narodí sedm dcerek, jedna po druhé, jedna z nich je neklamně morou, Wisła I. 73. Podobně z okolí Turobina^, Wisła XVI. 437: pán má sedm dcerek, jedna je zmorou; tamže 438. V Zabně vykládají: má-li kdo sedm dcerek, nejmladší je zmorou. Wisła XVI. 436. Sedmá dcerka stane se gniotkem a hněte lidi; kdyby se v tom domě narodila osmá dcerka, ta zprostí sestru osudu zůstati gniotkem. Zbiór XIII. (77) č. 2. Též podle lidu nadrabského jedna ze sedmi sester je zmorou, Swiętek 516. Kde je v domě sedm dcerek, a to z jednoho otce a matky, nejstarší neb nejmladší jest zmorou, K. Lud VII. 68 čís. 143. Mezi sedmi dcerami je vždy jedna trudou, jako mezi sedmi syny jeden vlkolak. Alpenburg, Mythen S. 267, Strackerjan 377. Sedmé dítě jedné matky je rnahrou. Wuttke2 § 405 .(= Laistner Г. 273).

e) Vinou matky morou.

Kojení. Když dá matka děvčeti již odstavenému z prsu pít, stane se dítě zmorou. Chotěbořsko, C. L. XI. 277. Podobně se praví o takovém dítěti na Bydžovsku,' Košťál 274, na Chrudimsku, Chrud.-Nas. III. 198. Ze někdo je morou, za to on nemůže, ale je „vinovata" jeho matka. Dává-li totiž odstavenému již chasnikovi opět pít, tož se z něho stane mora, Václavek 1897. 111, Mor. Val. 101.

Ale také hříbě odstavené, „odstávce", připustí-li se znovu ke kobyle, stane se můrou a moří dobytek podle hradecké pověsti, Košťál 276.

Druhdy zaviní to matka hned jak je dítě v životě. Jak ? Toho nelze se dověděti, poněvadž na otázky ioho druhu bývá odpověď, že „co je vám po takých babských věcách", Václavek, Mor. Val. 101. Proto také asi neurčitý je záznam Cečetkův v Chrud.-Nas. 198: ještě jiné události při kojení způsobují, že pak někdo v dospělém věku můrou se stane.

V tradici německé je tento motiv opětného kojení řídký: Kühnau 146 č. 1534 z Hlubčic (kraj Nisa). Všecky dívky, které po smrti mladší sestřičky, znovu dány к prsu a musejí „durchsaugen" stanou se trudami, Strackerjahn I. § 249 a). Zato německá pověst prozrazuje to,