co zamlčuje česká „jako babské věci": děvče stane se trudou, kde matka při porodu místo, aby bolesti křesťansky snesla, volala ďábla na pomoc, nebo kde rodička použila nějakého prostředku čarodějného. Ranke 8, Meyer, M. d. G. 139. Něco podobného povídají ve Vorarlberku: nikdo nekolíbej prázdnou kolíbku, děje-li se to, kolébá se schrättling. Vonbun 79 č. 20.

Šestinedělí. Podběluje-li šestinedělka u kamen o Velikém pátku, bude prý dítě její morousem (Bydžovsko), Koštál 1. c. 274.

Na Hlubocku lid je přesvědčen, ž.e můrou stane se dítko, jehož matka v době šestinedělí vyšla při zvonění poledne ze světnice ven. Č. L. XVI. 45.

Odejde-li matka kojící z domu a vrátivši se druhý den po východu slunce, nakojí dítě, bude z něho náměsíčník nebo morous. Bydžovsko,. Košťál, tamže 274.

f) Chyba při křtu. Můrou je dítě, jehož matka šestinedělka vstoupí s dítětem do kostela dříve, nežli ji kněz svěcenou vodou pokropil, Slav. poh. 80, Máchal 176.

Na Horáčku můrou se stávalo dítě, když se kmotři nějak špatně podívali, když žena šestinedělka šla к úvodu a překročila dříve práh kostelní než kněz, anebo když se matka dívala „klíčovou dírkou" (někde také říkali, že bude dítě šilhati), Dufek, Naše Horácko 46.

Když jde šestinedělka к úvodu, ať nevstupuje s dítětem do kostela dříve, nežli ji kněz svěcenou vodou pokropil; vkročí-li tam přece, jest dítě můrou. Bydžovsko, Košťál 274.

V hanácké povídce typické (Vyhlídal, Mal. 92) „vyndání střev": kmotra překročila dřív práh z kruchty do kostela než babka s dítětem, a to propadlo v moc čarodějnice, musí umřít. Překročí-li matka při úvodu práh kostelní dříve, než má a smí, anebo ohlíží-lí se kolem, když jde к oltáři,- jest dítě, s nímžv к úvodu šla, můrou. Z okolí Nadějkova. C. L. XVII. 455. iťelcarovi Zeletavskému už porodní báby vyprávěly mezi lidem rozšířenou pověru, aby při krtinách nenesli dítě „do síňce nebo kostela, že by bylo morous". Kniha o stvoření světa 1591, Zíbrt 212. Kmotra zaviní, že se dítě stane můrou. Nese-li totiž dítě ke křtu a pokropí se u vchodu kostela svěcenou vodou a vyjde-li za jakoukoli^ příčinou hned potom ven z kostela, jest toto dítě můrou. Velešín. C. L. XV. 434. .

Tamže jiná pověra: ukradne-li, někdo něco kmotře z nůše, když nese matce do kouta, je dítě můra.

Také některé německé verse ze sousedství Cech: jde-li šestinedělka do kostela, onemocní; a přestoupí-li před oltář, než ji kněz požehnal, dítě se stane můrou. Kladsko, Kühnau 146 č. 1536.

Podle pověry vých.-pruské stane se morou dítě, které se narodí v neděli a na neděli v touž hodinu je křtěno, Lemke 42.

Když kmotra jde s dítětem ke křtu a nepočká u dveří, až ji kněz zavolá, je dítě morou, z Kladska, Kühnau 146 č. 1534.