„Die Märte" neb „der Márder" jest člověk, který byl proklet od kmotrů nebo při jehož křtu kmotři udělali chybu, Kuhn & Schwartz 91 č. 102, Haas 21 č. 39.

Ten, jehož kmotr jest alpem, sám se stane alpem, Kühnau 110, čís. 1463.

Přeřeknutí. Člověk stane se zmorou od dětství, když osoba držící dítě při křtu, při slibování víry místo „wiara" řekne „mara". Wasilewski, Jagodne 91. Zmorami se stanou osoby nejasně pokřtěné; zato musí za života pokutovati, Wisła XV. 503. Stane-li se při křtu dítěte nějaký omyl, děcko po smrti přijde v podobě kočky a chce udusiti kmotry. Knoop, 1893 116. č. XXXIX. 2. (Motiv přesunul se v upíro-vité.) Jestliže kněz při křtu učiní nějakou chybu, děcko se stane náměsíčníkem nebo morou a bude dusiti lidi. Možná tomu zabrániti překřtě-ním, Knoop, 1893. 116 č. XXXIX. 2 a), b). Verse německé.

Také Mazurové domnívají se, že ženy nešťastnou náhodou a vinou jiných musí býti morami. To se stane, když při křtu myslí kmotři na mory, nebo když „ja" vysloví nezřetelně, že to zní jako „ma". Toep-pen 29. Sr. Z. V. V. XIII. 118.

Jiní zase dávají vinu pastorovi; ten byl nedbalý při úkonu křtění a neřekl: „im Namen des Vaters und des Sohnes", nýbrž: „im Namen des Mahrtes und des Mondes". Jahn Nr. 480. V Horní Falci, přeřekne-Ii se kněz, zakoktá nebo slovo vypustí, stane se chlapec náměsíčným, děvče drudou, Wuttke2 366. Podle východopruské, Lemke 42, musí se křtěnec stati mahrou, šeptají-li zlí lidé při křtu falešná slova, t. j. dají-li na otázku farářovu, zda se má stati křesťanem, zvrácenou odpověď: „Má se stati mahrou"; také obtížná „návštěva mahry" může býti křtěnci při-kleta. Tamtéž.

Také myslí-li kmotři během křtu na mahru nebo vlkodlaka, stane se tím dítě, Wuttke2 366 § 595.

S tím souvisí asi prostředek osvobozující z osudu mory: překřtění na jiné jméno, pověra mazurska, Wisła VI. 179, poznaňská, Knoop, 1893. 116 čís. XXXIX. 2. (také: Z. V. V. XIII. 113) a v osnově „mory a host"; dále.

Bývá to sousedka, hos,podyně, Hošek I. 179 č. 12. Též u Lužičanů sousedka (čarodějka), Černý 412. Podobně u Poláků. Paní moří pacholka. Knoop, Hinterpommern 84 čís. 175. Soused, sousedka, Gluziński, Arch. Dom. 1856. 558, К. Lud XVII. 99 č. 2.

Obyčejně ujímá v Lechrainu truda muži všechnu sílu, sama si ji přisvojujíc a najde se v takových domech všude jako truda žena, hospodyně, Leoprechíing 10. Jakou vádu v Lechrainu působí podezření z moření mezi sousedkami, ukazuje obšírně Leoprechting 11.

Kdo o půlnoci řeže devateré dřevo, pozná kočky, které к němu tam přijdou, druhý den v osobách-morách. Francká pověra, Wuttke2 242 § 378.