Záměna dítěte podhozéncem zcela podobným, rozeznáním pravého dítěte prostředkem prutů březových atd.

Splynutí mory s divými lidmi (ženami) jest v posledních versích úplné.

Jsou ještě podivnější příčiny, pro které člověk se stává morou..

Tak kdo jest devětkrát tlačen morou, sám se stane morou. Grohmann 208.

Vezme-li mužský na hlavu ženský čepec, bude na něho choditi můra. Č. Č. M. 1855. 328.

Potkají-li se tři těhotné ženy a jedna mezi dvěma jinými přejde,, její dítě stane se morou. K. Lud VII. 75 č. 157.

Zmora podle lidu nadrabského je žena, odstrčená přírodou na. sluchu nebo mluvě. Šwietek 516.

Můra není nic jiného nežli ženská náměsíční, Hvězda 1863, 93, Košťál 277. Místy věří, že „náměsíčník" vniká štěrbinou do stavení a dusí lidi. Jednou hlídal muž v noci churavé dítě — a spatřil, že se v okenici něco hýbá. Vzal břitvu a přeťal „měsíčníka"; do rána však zemřel. Košťál 1. c. 273.

Morou je žebrák neobdarovaný, Knoop 116., XXXIX. 1, nebo člověk nemilý Kolb. Lud VII. 69.

Mora moří často ze msty, Košťál 275, hlavně však polská pověst, K. Lud VII. 71 č. 151.

Gnieciuchy jsou prý lidé bez vnitřností, Zbiór X. 2. s. 112.

Také zvířata jsou morami. Hříbě v podobě stébla moří vraníka. Bylo přeříznuto. Hradecko. Košťál 276. Shodná je kladská verse, Kühnau 133 č. 1512. Zde je alpem kůň v podobě stébla. Dále.

Tu otázku zodpovídá lidová tradice velmi různě. Mora chodí pravidlem v noci — ve většině pověstí.

Lužická mórawa také ve dne, když za slunečního svitu prší. Tu pak poletuje jako motýl popelavé barvy a hledá příležitost škoditi. Grave II. č. 807, Schmaler II. s. 268, Kühnau 106 č. 1457, Meiche 286 č. 375.

I podle polské pověsti, zmora moří v noci i ve dne zvláště v poledne, Lud. XV. 43. V poledne moří ležícího v sádku, udeří ve tvář, až povstane prouha. Wisła XVI. 436 z okolí Turobina.

Walrideske moří v noci i ve'dne, na poli přepadne a chce zavléci. Svou obět pronásleduje do nové služby, navštěvuje ji jen, když venku vítr věje, nebo prší. Strackerjah I. 376.

Každá mora má svou hodinu, kdy jde dusit: jedna o desáté, druhá o půlnoci, třetí o jedné hodině, čtvrtá o druhé s půlnoci. Bayer, z okolí Rožnova, Č. M. M. 1875 VII. 86.