Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 21



Lužická mórawa přichází ve dvanáctou hodinu, Černý 415.

Lidé mórawy jdou si lehnouti v určitou hodinu (v deset večer nebo ve dvě) a jejich duše jde mořiti, Černý 415.

Jak zmora předrží svou hodinu, t. j. překážejí-li jí, že vyjiti nemůže, aby dusila, na př. jestliže při ní dlí rodiče, nebo nenechají-li jí v tom čase spáti, bývá velmi chorá, a i umírá. K. Lud. XV. s. 38.

Když odbila jedenáctá, přišla můra najisto na syna správcova v Nedělištích. Košťál 277. — Drud nepřijde nikdy к člověku, než vyšel měsíc. (Schönwerth I. 211 a, sr. 217 č. 2 = Laistner II. 318.)v

Ve Vlčnově, jak odbila určitá hodina, přišla na sedláka dřímota a můra ho dusila. Chrud.-Nas. 199.

Někdy pověst udává dobu roční: lužická mórawa nejčastěji zjevuje se „mjazy gódami" od narození Páně do Tří králů a před velikonocemi, Veckenstedt 131, Máchal 178.

Někdy se udávají okolnosti jiné; tak poloha mořeného spáče.' Kdo leží naznak, na toho přijde můra (Bydžovsko), Košťál 1, c. 276. Hošek I. Polenské 179 č. 12. Už Komenský v Janua uvádí: „Kdo naznak leží a psí můrou obtížen bývá", Zíbrt s. 212. Spaní naznak privoláva můru. Bohušovicko. Ústně. Podobně, na Jičínsku v Železnici. Ústně od kand. učit. Vacl. Kozáka. Taková pověra dostala se jednou do kasáren sv. jirských na Hradčanech: o půlnoci cosi odhazovalo pokrývky s vojáků, dotýkalo se jejich těla. Denní rozkaz pak zapověděl ležeti naznak. Chrud.-Nas. 198. „Dyš má nědo peřinu šněrováním do hlau, přídě na něj můra." Kubín, Lidomluva Čechů klad. s. 199. Podobně věří lužická pověst, že mora moří toho, kdo leží na hřbetě, Černý 414. Zmora tlačí toliko ty, kteří spí, naznak ležíce, a které si zamilovala, Mat. Antr. VII. 14 č. 18.

Při spaní naznak přichází mora, Strackerjan (Oldenburg) 376.

Pak jedení často příčinou. Někdy pověst mluví již zcela racionalisticky o přejedení. Tak Lud XVII. 99 č. 26 (srov. Gluziński A. Dom. 1856, 558).

Na den Všech svatých jí se v západních Čechách žemle s mlékem buď na ulevení ubohým duším, buď proto, že mučenníci prolévali krev na ten den. (Chebsko, Mühlessen, Frauenreut.) Nesmí se však jisti mnoho z tohoto mléka, jinak tlačí drud nebo rozřízne břicho (Schüttarschen). John, Sitte ... Westböhmen s. 97.

Trud ve Štýrsku přichází nejčastěji po opulentních hodech na zvláštní svátky a při slavnostech, jako krtinách, veselkách a pohřebních slavnostech. Z. ö. V. XIII. 115.

Můra tlačí, když některý kousek chleba se nepotopí v mléce nebo podmáslí a sní; když se peče na Štědrý den maso, přijde do toho domu mora každý den za trest (Bydžovsko), Košťál 276.

Když někdo jí po modlitbě, tomu olíže smrt ústa a můra vyssaje krev. Bydžovsko. Košťál 276.


Předchozí   Následující