str. 23
zaznamenává Gołębiowski, Lud 137, Kolbergův Lud VII. 74. Dusí dobytek a koně, zaplétá jim vrkoče, Mazursko, Wisła VI. 178. Zmora chytá koně na pastvě v noci a jezdí na nich. Ráno mají hřívy zapletené ve vrkoče. Z ovci vytrháva vlnu, Wasilewski, Jagodne 91.
V povídkách osnovy „mory a host" hojně užito tohoto motivu. Tak na př. Dva pocestní poznají tři zmory, dcery hostinského: jedna moří lidi, druhá dobytek, třetí stromy. Mazursko, Wisła VII. 8. Stejná povídka téhož typu z téže krajiny, Wisła VI. 179. Sr. jiné verse dále. Pověst z turobinského okolí zná sedm zmor: jedna šla na trní, druhá na koně, třetí na bodlák, čtvrtá nä kopřivy, pátá na pána, šestá na pec, sedmá na krávy. Potom se sešly a hovoří o svých zkušenostech. Jedna si naříká na moření pána, druhá pochvaluje, jak se najezdila na koni, třetí naříká na trní, další na pec. „Mne kráva bodla rohy," praví poslední. Wisła XVI. 436.
Podle jiné pověsti (Zbiör VIII. 291, Máchal 177) podobně rozdělilo se sedm zmor o práci: jedna jezdí na koni, druhá na hovadu, třetí na plotně, čtvrtá na trní, pátá na metle, šestá na svini, sedmá na člověku.
Hojné jsou verse německé. Nenalezne-li druda člověka, kterého může tlačiti, musí tlačiti zvířata nebo strom. Solnohradsko, Vernaleken s. 272. Mahrt moří napřed krávu, pak pasáka krav, Knoop, Hinterpommern 83 č. 173, srov. dále: Knoop, Volkssagen 26, Zingerle 427 Zvláště č. 750. koně jsou postiženi; splétají jim hřívy, na celém těle se potí. Meier, Schwaben 171 č. 193, Wolf, Niederl. S. 255 č. 347, G. D. S. s. 131 č. 80, Myth. 381.10)
Moru možno zaříkadlem odkázati na jinou věc, na př. na koně, na kterém je ji pak viděti v podobě jablka. Knoop, Hinterpommern 83 č. 171.
Jedna ze tří mor sester moří koně, druhá krávu, třetí latě; vysvobozeny, Haas 20 č. 37. Schrettele jezdí na koních ve stáji, splétá jim hřívu á ocas. Koně jsou druhý den uříceni, znaveni, krávy mají copy na ocase a hrnec mezi nohami. Birlinger & Buck, 306 č. 492, podobně německá verse, Knoop, Sag. Erz. 62 č. 86. Mora, známá žena, moří koně; chycena. Kuhn & Schwartz 17 č. 21. Jiné doklady o alpu mořícím koně: Wuttke2 § 402; Zingerle, S. a. Tirol 426, Panzer I. 88. Alp moří kozy a prasata, Laistner II. 175; Leoprechting 11. Sr. Meyer, G. M. 485. Mahrt „jezdí" nejprve na krávě, pak moří pasáka, Knoop, Hinterpommern 83 č. 173. O „Pferdenmahrt" zmiňuje. se také už G. D. S. 131. č. 80. Má-li kdo ve Vorarlberku černou slepici, řekne moře: „Geh', drück' lieber meine schwartze Henne im Stall", mora jde dobrovolně do stáje a moří slepici, Vonbun 70 č. 20.
Walridersky užívají ke svým jízdám koní (vedle sít), zaplétají jim hřívy a užívají jich jako třmenů; jejich spleteniny nelze rozvázat, musí
10) Místo citované Wolfem, Niederl. Sag. 255 z Cannegieteŕ, Epist. de ara ad Noviomagum reperta (p. 25) ; „illud namque datum deabus illis magisque, si rusticorutn fabulis credimus, ut manentes loca peregrina adeant in equis manentibus, qui tarnen viae labores sudore testantur etc. Causam cum quaererem, respondit iratus, mairam nocturnam equitasse", etc. etc.) ukazuje změtení představy t. zv. pferdemahr a čarodejnice.