Rovněž pomořanská pověst zná dvě zmory, z nichž jedna jezdí na plotu, druhá na trnisku. Knoop, Hinterpommern 28 č. 50. První je na vodě, druhá na trnovém keři nebo na laťovém plotě jezdí, třetí tlačí mladého člověka, Jahn, č. 476. Slezská pověst vypravuje: stařec musil tlačiti vrbu u jednoho selského dvora, kterou chtěli poraziti ; přišel a prosil, aby ji nechali stati, že by musil umříti. Kühnau 139 č. 1524. Muž osvobodí se od můry tím, že ji pozve na druhý den pro peníz. Ptá se ho: „Kam mám jít, až doba nadejde?" Ukáže jí hrušku. Zanedlouho hruška uschne. Kladsko, Kühnau 143 č. 1531. Chycený mor (der mor), proměnivší se v dívku, prosí kočího, aby ji poslal, kam chce, jen ne na kámen nebo vodu. Pošle ji na dub, který od té doby schne a za nejtiššího počasí se třese. Baader II. č. 148 ( = Ranke 9, Haas 18 č. 34). Krkonošská pověst osnovy „rozchod s milou" vypravuje o hochu, který o půlnoci vždy zmizel. Doznává, že jest mu tlačiti břízu, ta nesmí býti poražena. Kühnau 145 č. 1533.

Jiné varianty Laistner I, 306; Wuttke2 § 403.

Motiv probíraný vyrostl v povídku pevné osnovy, jež je asi také surovinou, z níž vytvořil Erben „Vrbu". Sr. dále.

Běží-li kdo za walrideskou, opustí-li ho, walrideska se posadí na Iceř ostružinový, a řekne-li mořený „da bleibe, du alte Hexe, solange sitzen, als du auf mir gesessen hast", najde pak keř Ostružinový uschlý, Strackerjan I. 390 § 252.

Muž týraný walrideskou místo, aby podle rady sousedčiny přál walridesce každou noc jezditi na koštěti, volal na ni: „Přeji si, abys každou noc musila jezditi na ňejvyšším stožáru, který je na moři." Ozval se bědující hlas a už jí nikdy nespatřil. Strackerjan I. 385 § 251 b) <= Laistner I. 305).

Na Rujáně natřel si kdosi ruce zeleným mýdlem a chytil noční mahr. Prosila ho úpěnlivě, aby jí nezaklel na kámen nebo vodu. Tu ji odkázal na dub, který odté doby chřadl a jehož větve třásly se také při bezvětří. (Wolfs Zeitschr. 2, 140 = Laistner I. 306).

a) Příšeře se zamezí přístup do světnice. Když byla žena v šestinedělí, musila se vždy na noc klíční dírka ve dveřích anebo sebemenší skulina v okně ucpati, aby můra na dítě nechodila a ho ne-cucala, Naše Horácko 44. t

Lužičané proti zmoře upevní na klíčovou dírku na kříž dvě stébla slámy, Černý 420.

Když jde zmora přes ves, psi brzy to ucítí, a kdo ji nechce vpustiti do chaty, nechť všecky otvory uzavře, jistě zmora jeho chatu mine. Do