chaty dostane se zmora nejmenším otvorem, vejití její možno poznati po šumotu. Wisła IV. 787. Podobné motivy: Kolb. Lud VII. 71, Mat. antr. VII. 14, Wisła IX. 15. Díru od suku jest dlužno ve dveřích zatlouci, K. Lud VII. 74 č. 155. Také naopak jako pomoc stižené zlým osudem v pověsti z Turobina, Wisła XVI. 437: stařec radí otci sedmi dcer, z nichž jedna je zmora, nechtěje přijmouti deset rublů za radu, aby zadělal všecky otvory v pokoji vatou. Ve dne dcera mora seděla tiše, v noci si naříkala. Když se na každém vchodu nakreslí můří noha nebo všecky zámky zaváží se šňůrami, nemůže vniknouti mora, Verna-leken 269. Před dveře a zámek šestinedělky věšejí dřevěnou kuchařskou lžíci na Chebsku, John, Oberlohma 162, John, Sitte . . v. Westböhmen 105, Z. ö. V. VI. 122.

Oldenburska walrideske vniká ve světnici spáčovu rozbitým oknem, skulinou ve stěně, sukovou derou, nejraději však klíčovou dírkou nebo ve starších selských staveních derou, jíž je provlečen řemen. Otevřenými dveřmi neb okny nechodí. Dá-li se před ony otvory něco posvěceného, bible, zpěvník nebo pod., zabrání se jí přístup. Strackerjan 1. 384, Wuttke2 267.

Ještě dnes říkají v Bergu matky dívkám, jdoucím spát, aby se střehly mahry a ucpaly klíčovou dírku, jinak že nedostanou muže, Schell 440 č. 39.

Motiv ojedinělý ještě na př. Materiały XI. 60, Federowski I. 269 č. 1366, Grimm 130 č. 80.

Je-li už mora ve světnici, stejný je prostředek chytiti ji. Tak v typických povídkách o „chycení mory", „sňatek s morou". Sr- dále.

b) Můří noha. Už Komenský znal nejen podání o můře, nýbrž i ochranu proti ní, „můří nohu". Komenský jmenuje ji „skřítková noha". Podle „Informatoria školy mateřské" neškodí prý dětem dávati křídu do rukou, aby sobě po lavicích, po stole nebo na zvláštní k tomu tabuli malovaly a škrtaly, jak chtí, co chtí a mohou, čáry, kříže, kolečka, skřítkovy nohy. Sr. Č. L. XX. 373.

V Krkonoších na ochranu dětí maluje se na kolébku nebo postýlku ve „hlavách" i „nohách" svěcenou křidou „můří noha", t. j. hvězda o pěti paprscích, která se dělá jedním tahem. Košťál 1. c. 279.

Na Horáčku často kreslili „můří nohu" („mořskou nožku") na dveřích nebo na kolébce (vnitř a zevně); po čas šestinedělí to postačilo odstraniti „můru". „Můří nožka" se nakreslila svěcenou křidou dvojím způsobem: buď jako v Krkonoších hvězda o pěti paprscích jedním tahem, buď jako dva trojúhelníky o společné základně na opačné strany kreslené, jichž základna pak na straně tupější obrazce byla protažena. Dufek 45. Tedy pentagramma a hexagramma, stará značka pythagorská a mystická.

Aby moru od příbytků svých vzdálili, kreslili na Moravě svěcenou křidou na dveře a postel „skřítkové nohy" (dvojitý trojhran), Bartoš, Lid a národ I. 128.

Ve Výhni u Velešína měli chlapečka, který měl vždy ráno prsíčka naběhlá od můry, která na něj chodila. Udělali můří nohu na kolíbce