v hlavách nebo na dřevěném talíři, kterýž potom dali do hlav, jedním tahem, a to co nejrychleji. Nebyla-li jedním tahem bez přerušení učiněná, nechránila před můrou. Zítek, C. L. XV. 436. Podle jiných měla. se můří noha udělati, aby jí můra neviděla; když však к místu blíže přišla, zahnalo ji to pryč. Tamtéž. Podobně v Babicích, Přikryl 334, se dělala proti můře „lidská nožka".

Němci zvou tento znak Schrettelesfuß, Drudenfuß, Albfuß; u Tubink se zvou také „Krottenfüße" (Krötenfüße), Meier 171 č. 193. 2. Ve Slezsku zvou to „Alpzirkel", „Drudenfuß", je to osmicípá hvězdice,, Kühnau 130 č. 1505.

Je lépe malovati tři než jednu. Zvyk obecně německý. V Korutanech na dveřích, na postranicích lůžka, na kolébce. Graber 1914, 110 č. 204.

Švábové dělají „Trudenfüße" nade dveřmi a na obilních pytlích. Meier 173 č. 194, Leoprechting 11.

Na kolébce dělají ten znak, G. D. M.4 463, Leoprechting 25. Ve Štýrsku nazývají můří nohu také „trudenkreuz". Truhláři ten znak rádi malují na kolébkách. Kautsch, Z. f. ö. V. XIII. 115 popisuje krásné selské lůžko s nebesy, které má ve svém majetku. Na nosném prkně je uvnitř namalován věnec růží, letopočet 1690 a můří kříž. Na lůžko šestinedělky věšejí amulety a malují „drudenfüße" na kolébky na Chebsku, John Oberlohna 162. Na Chebsku nazývají znak rovněž „drudenkreuz",, John, Sitte ... v. Westböhmen 105. Pověrečný zvyk tento uvádí již Karel Huß ve spisku „Von Aberglauben". Sr. John, Beitr. z. deutsch.-böhm. Volksk. IX. 2, 26; „Radí se od moudrých žen malovati neb alespoň křidou napisovati na postele a kolébky „Druitten-Füsse"'. Myslí, že je to pověra pohanská. V údolí horního Innu v Tyrolích je rovněž rozšířena tato pověra: „můří noha" namalovaná na kolébku, vysvobodila od můry těžce trápené dítě. Z. O. V. II. 1896. 151.

Tentýž pověrečný zvyk zaznamenává Zingerle, 426. Můří nohy na vnější straně skříní a postelí, Vernaleken 271. Ze Švábska také Bir-linger & Buck 305 č. 488.

Můří noha bývá hvězdice o pěti, šesti, sedmi paprscích, bývá také vřezávána do dřeva nebo z vosku robena a věšena na místech morou navštěvovaných. Zvláště dělají můří nohu z červeného vosku a z červeného sloupku voskového žen, svěceného v den svěcení svíček. Ranke 11. Zvláště účinný je den Očišťování P. Marie, který padá na neděli, Leopr. 25.

Jiný ochranný znak jest kříž. Tři kříže nerovné v hlavách postele. Chrud.-Nas. 198. Kolem lože kruh a dvě „škrtačky" křížem do něho, Pov. lidu opav. a han. 64 č. XXII. Kříž ze stébel neb obuvi před postelí chrání, Strackerjan I. 384. Položití křížem stébla a říci: „Dies Kreuz banne den, der hierübergeht, solange hier, bis die Sonne aufgeht." Wuttke2 267.

Můří nohy, tři kříže na dveře v severovýchod. Cechách v Krkonoších, Kühnau 136 č. 1518.