pod polštář. Tamtéž. Chodila-li na Horáčku můra, večer postavil se přede dveřmi u světnice „drapák" (ometené koště) proutky vzhůru a na ně se dalą plínka, kterou mělo dítě právě pod sebou, a to tak, aby ta plínka přišla к dírce od zámku; tím sé zamezilo, že se můra nedostala dovnitř. Dufek 45. Tak i na Chrudimsku dělalo se podobně: vzalo se staré koště, ořezalo se všecko tenčí proutí, obložilo hadry. Chrud.-Nas. 198.

Proti můře měla šestinedělka v posteli „březovou metlu", tamtéž. 45. Metly z máje o Božím, Těle utržené jsou bezpečným prostředkem proti můře a — blechám. C L. XV. 436. (Rájov). Sestinedělky stavějí metlu (pometlo, koště) naopak, t. j. proutím vzhůru; aneb do hlav svého lože, t. j. na tom konci, kde hlaya bývá, nůž položí. Kulda II. 265 č. 7. Vespod lůžka koště položití, Černý 420. Na Brněnsku: kdo se chce zbyti můry, ať položí pod práh staré koště. Bartoš, Č. L. XI. 119.

Totéž v pověstech polských sr. Gołębiowski pol. 156. Mazuři pozvou zmoru na snídani, stavějí pak metlu převrácenou v koutě a tím zamezí jí odchod. Když tak chycena prosí, aby ji pustili, metlou jí vybijí. Pak se už nevrací. Toeppen, Wisła VI. 178.

(Zdá se jako by motiv vymrskání metlou byl původní, prvotný a v pozdějších versích setřen, někdy zcela.)

V Poznaňsku užívají metly jako diagnostika. Novou metlu kladou na práh; kdo první přes ni přejde, je morou. Knoop 1893, 116 čís.. XXXIX. 3.

Jinde kladou pod podušku kyjanku (na praní) nebo metlu, Wisła I. 99.

Totéž v pověstech německých. Na Chebsku dávají koště do chléva, když hynou králíci široce roztaženi, což se vykládá''jako tlačení mory. Kohler, Egergau 155 č. 200.

Pověst z Poznaňská vypravuje, že žena jako mahrt sužovala jinou vesničanku. Ta si koupila nové koště a každý večer zvláště pod postelí jím mávala. Druhého dne bylo viděti vždy na oné ženě, jak byla zbita. Knoop, Hinterpommern 84 č. 174.

Dvě košťata obráceně a křížem pod dveře, Birlinger & Buck, 305 č. 488. Tři košťata zkřížená pod postel, Kühnau 180 č. 1460; jiná pověst z polského Horního Slezska zná koště jako prostředek proti moře, nezná však už motivů zamezení odchodu nebo pozvání. Kühnau 125 čís. 1495. Podobně tamtéž č. 1494. Na Tarnovicku brání se žena s úspěchem tímto prostředkem proti vyhlášené moře, Kühnau 128 č. 1500. Obrácené koště zamezuje odchod moře; teprve když se uvede koště ve správnou polohu, může ven. To je také nejjistější znamení, zdali osoba je čarodějnicí. Kühnau 129 č. 1502. Paní chytila moru. Mora přichází totiž vždy oknem a musí dveřmi. Přibila přede dveřmi koště, zmora nemohla, ven. Ale osoba, jejíž duše byla chycena, zemřela. Kühnau 129^ č. 1501.

Koště se dává do stáje proti alpu, který moří zvířata, Meiche, 285 č. 373.

Blízké jsou jiné pověrečné prostředky. Lidé berou si na noc (pod polštář) polínko březové, které noční obludy vůbec zastrašuje; jinde