spokojí se s klackem z jakéhokoli stromu. Košťál 279. Polínko z břízy pod peřinu kladou Slováci, Sbor. mus. spol. I. 75. V Krkonoších uříznou na Velký pátek před východem slunce klokočovou hůl a vkládají do postele. Tamtéž. V Korutanech vyvrtají u hlav lůžka tři díry, do každé dají hůlku ořechovou; když alp moří, jednu po druhé vytahují. Graber 160 čís. 204. Koště obrácené na práh jizby, Knoop 1893, 118 čís. XXXIX. 8 b.

f) Zrcátka. Dítěti nebo tomu, na koho chodí můra, dá se večer, než jde spät, na prsa zrcátko nebo hřebínek, jímž se česává; to můra nemá ráda a dá pokoj (Vlčatín), Dufek 45- Mladé dívce mořené poradili, aby si dala zrcátko na prsa. Učinila tak a měla od můry navždy pokoj. Tato nahlédnuvši tam a spatřivši tam svou ohyzdnou tvář a nohu, už nepřišla. (Košov u Kam. Ujezda.) C L. XV. 437. Jiná pověst z Moj-ného u Cernice o kováři, který si pomohl, pověsiv zrcátko na zeď do nohou. Tamtéž.

Podle pověsti hornofalcké zapuzuje se můra, působící těhotným velké obtíže, tím, že se zrcadlo klade do klína a můra může se přiblížiti jen ke kolenům; spatřuje se totiž v zrcadle, Schönwerth I. 211 ; prostředek obvyklý tam vůbec proti můře, tamtéž 220. Sr. Polívka, Znamení života N. V. XII. 362.

Nedávno byly ložnice v osamělých horských údolích Murice skoro v každém hostinci vyzbrojeny trudskými zrcadly (Trudenspiegel)- Byla to malá zrcátka, buď ze skla zrcadlového buď z lesklého plechu. Před každým takým zrcátkem bylo zařízení к nasazení svíčky. Tři taková zrcadla musela býti v ložnici a páleny svěcené svíčky; trude přišedši viděla svůj obraz trojnásobný tak hrozivé podoby, že ihned zmizela. Z. ö. V. VIL 180, 2.

g) Sat naopak na se bráti je český prostředek dosti rozšířený. Kdo jda v noci na cestu nechce, aby jej světýlka zavedla, nebo kdo nechce, aby mora v noci jej obtěžovala, nechť obleče košili na ruby. Č. Č. M. 1856, 59, Košťál 1. c. 278. Košili naopak, Sbor. mus. spol, I. 75.

Před oldenburskou walrideske cnrání se spáč, když na se bere košili obrácenou. Strackerjan I. 384.

Na Ceskokrumlovsku: „Vezmi vestu^ a obráceně ji zapni. Můra nemůže jí rozepnouti, již nikdy nepřijde." C. L. XV. 436. Za starodávna na Horáčku nosili košile vzadu к zapínání, o čemž se i starší lékaři přesvědčili při ohledávání mrtvol. V dobách pozdějších nosili vesty dozadu к zapínání (tím, že obrátili vestu), a poněvadž je vždy v noci trápila, chodili ve vestách spät. Dufek 47.

Na Valašsku také oblékají kabát nebo kacabajku obráceně proti moře. Václavek 1897, 112, Mor. Val. 101.

Nejdéle nošený oděv přibiti na stěnu podle lužické pověry, Černý 420.

h) Střevíce. Lužičané stavějí střevíce pod postel nebo na práh špičkami ven, Veckenstedt 132 č. 5 (= Leistner I. 41), Schulenburg 150, Máchal 179, Černý 420. Boty špičkami ven od postele, zády jiti к lůžku a nohy položití křížem. Schulenburg 150. Nejjistější prostředek je trepka na prahu položená špičkou ven. Tamtéž 151.