Na Valašsku potrou prsa, jakož i okno od jizby česnekem. Bartoš, Lid I. 217.

Taktéž míní slovenská pověra: „udělej si kříže česnekem, mátoha nepřistoupí. „í čert sa bojí česneku." Slov. Pohl. XIX. 309.

Na Horáčku mažou dítěti, aby ho můra netrápila, prsíčka kolo-mazí a posypou pepřem, Dufek 45.

Sestinedělky na ochranu proti můře berou smůlu, která se na zvonech z oleje ustojí a nakuřují sebe i dítě své. Na Moravě zvou to „zvonový hlas". Kulda II. 265 č. 7.

V Cechách mažou na Bydžovsku „mazem od zvonů" místo od můry otlačené, Košťál 1. c. 279.

Na Čelakovicku mažou „olejem z posvěcených zvonů". Ústně od kandidáta učitelství Čepičky v Jičíně. Někde v Cechách natírají plátno slepičím trusem a kladou je ną prsa osobě, kterou můra trápí. Košťál 28Ô. Stejně na Chotěbořsku, C L. XI. 277. Na Chrudimsku, Chrud.-Nas. 199.

Chodí-li na malého chasníka, který jest ještě u prsou matčiných, mora, tu se mu uváže na prsa potřísněná plénka. Václavek, Moravské Valašsko 101.

Slepičím lejnem radí mazati prsa v Ziželicích, *N. S. VII. 140.

Na Chrudimsku namaží terpentýnem, kolomazí neb „člověčíma slinama" místo, na němž můra někoho znepokojuje, což se má po třikráte opakovati. Můra brzy přestane trápit a po krátkém čase se dá viděti. Chrud.-Nas. 198.

Podobně činí v Bošácké dolině: proti „cecaniu Moreny" uhnětou z exkrementů dětských „bábku" a tuto v hadércích zavinutou přikládají na prsní bradavky; takovýto „svojínec" z pacientových exkrementů se dává i v jiných chorobách. Slov. Pohl XI. 158.

V německých severovýchodních Cechách nerozumní rodiče maží děti trusem slepičím a šťavou tabákovou. Kühnau 135 č. 1517.

V polském Slezsku kladou hadříky potřené výkaly dětí na prsa, Kühnau 125 č. 1494.

V Západních Pomořanech radí se vzíti špínu z prstů na nohou, udělati tím kříž na čele; pak si odplivne mahr, řekne „fuj" a zmizí; Knoop 82.

Jídla připálená. „Učazené" jídlo, Krok II. 356, Houška C. C. M. 1855 46, pomáhá. Člověka, který jídá „přičmouzená jídla", nechá můra na pokoji.

Zvláště připálené mléko a vrchní (černá) kůrka chlebová jsou výbornými prostředky. Košťál 278.

Tak „spálené jídlo" ještě nyní na Cáslavsku má tento význam. (Ústně od kandl učitel. Loužila.)

„Spálený chléb" chrání před můrou v Dílcích u Jičína. (Ústně od kand. uč. Pátka.)