Tak se věří na Valašsku. .Když se něco připálí, říkává gazděna: „No, řeci trochu ně to přicmudlo, leč jezte enem, jezte, nebude vás mora dusit!" Václavek, Mor. Val. 101.

Připálený chléb nebo jen vrchní kůrka z něho, „přismudnuté" mléko, odšrabané z panvičky, před spaním jíst pomáhá na Slovensku proti moře. Sbor. mus. spol. I. 75.

Jisti na straně je prostředek ještě drastičtější.

„Oj, věřte, ja raz měla trápena s tú měchurú. A kolik nocí pořád mňa to dusilo. Chcela jsem měť pokoj, tož sa ptám. A tož věřte, co mi poradili! Gdyž ide na záchod, tož aby prý jedl. A ona si měchura pomyslí: to je sviňa, gdyž žere a .... a vícekráte к němu nepřijde. A to mi aj pomohlo." Ústně od N. Tomčákové na Horní Bečvě.

Též polská pověra doporučuje jíst cokoli cestou na záchod a zmora -zoškliví si takou osobu. K. Lud VII. 74 čís. 153. Podobná pověra ve Skavici, Mat. antkr. VII. 14 č. 67.

Jiná polská udává maximum obrany: sníst vlastní lejno a tak zoškliviti se moře. Kolb. Lud VII. 74 č. .155.

1) Rostlinné prostředky. Herbář Hájkův z roku 1562 radí (na str. 322): „Patnácte zrn pivoňky černé stluc a s medem nebo vínem vypij, prospívá proti můře, t. j. takovému neduhu, který člověka v noci dusí a tlačí tak, že ani mluviti ani hnouti se nemůže." Sr. Košťál 279. Na str. 235 jiný prostředek: „Někteří lidé nosí při sobě zvoneček červený (bylinu) proti nočním obludám a vykuřujíce jím v domech, zahánějí zlé duchy i můry." Pomáhá odvar z květu lipového, Košťál 279.

Na Horáčku dávají dítěti na každé prsíčko do pytlíčku mák, aby je můra piti nechodila. Dufek 46. Jinde sypalo se pod práh přede dveře u světnice, v níž dítě leželo, máku. Můra „než by jej sbírala, radši odešla". Dufek 45.

Proti můře v Cechách dávají „můří nohu, t. j. plavu ň obecnou ve velkém množství přede dveře, CL. XVI. 345 (Bouchal).

Na Slovensku patří ku přirozeným lékům proti můře a vlkodlakovi: salátové lístky na drobno nakrájené, oblité vinným octem, několik dní močené a po dvou kávových lžičkách denně užívané. Sbor. mus. spol. I. 75.

V Polsku berou sobě ženy květ jetelový do postele proti zmoře. Lud XV. 42.

U Němců oman (devětsil) chrání před morou a kouzly vůbec, Košťál 281.

Větvičku j m e 1 í proti drudě na prahu chléva upevní sužovaný, Vernaleken 271.

Do hlav postele kladou v Lechrainu prkno, jímž se naklepává konopí. Leopr. 67.

„Allermannsharnisch" (Allium victorialis, t. j. česnek hadí) na salaších kladou do lůžek proti moře, Wuttke2 97, § 127.