vor dem Fluchen hat alles Ungerade Respekt und kann's nicht hören." Birlinger & Buck 302 čís. 481. Pasák krav mořen ve chlévě. Nejprve „mahrt" jezdil na krávě, pak na něm. Ve stáji pro koně nechtěli ho trpěti. Shodil-li mahrta, vlezl mahrt pod postel a chtěl postel převrátiti. Jednou slyšel chlapec, jak těsně vedle něho zuby cvaká. Tu zvolal: „Du ull Hex, mak, dat du wegkimmst." Ve stáji nastalo světlo a mahrt zmizel. Nájemce chtěl ho dáti proto ještě jednou biřmovali. Knoop, Hinterpommern 83 č. 173.

Walrideske možno proklíti, Strackerjan I. 384.

Moru však možno také někomu přiklíti, Wolf Niederl. 364 č. 253.

d) Slib. Třetí stupeň motivu promluvení je přislíbení nějakého daru, třeba nepatrného. Rys tento rozpředen je v osnovných povídkách: „Přijď si". Zde uvedeny jsou některé motivy (setřelé nebo primérní) obecné víry lidové.

V Cechách se má říci můře: „Přijď si ráno, dám ti chleba se solí" nebo „Můro moroucí, peklo horoucí, přijď si zítra pro krajíček chleba nebo kousek másla, nebo cibuli, ovoce" ■ . . atd. Ráno přijde ta osoba-rnora pro slíbenou věc, upadne přes koště, které se položí přede dveře. Přijíti musí buď v podobě vlastní buď jako žebrák, Košťál 277. Na Cho-těbořsku slibují takto: „Můro moroucí, peklo horoucí, přijď zejtra k nám, něco ti dám!" Dostane-li něco, už nepřijde. Č. L. X*I. 277. Když můra přijde na člověka, tu má říci: „Přijď si zítra, já ti dám krajíc chleba," a dá si ruce pod hlavu. Potom můra s člověka spadne. Druhý den přijde dotyčný člověk na pobytí, při tom neřekne ani slova. (Kombinace motivu promluvení a pohybu.) Tamtéž.

Na Valašsku říkají: „Přijď, můro, ráno, dám ti trochu múky nebo chleba se solú." Ráno přijde opravdu ta ženská, a dá-li se jí ten chléb, tož se stydí a vícekrát nepřijde. Václavek, Mor. Val. 101. Pod. Václavek 1897 112. V Rychenburku, když můra dusí, má osoba ta něco vykřiknout!; tím strašidlo zaplaší. Možná, že prvotný vzhled motivu, neboť motiv slibu zapomenut. Ale ráno, ať dá tomu, kdo nejdříve do stavení přijde, krajíc chleba na obou stranách posolený. První do domu přijde „morous" a dostane-li se mu> chleba, už neškodí. Košťál 280. Na Slovensku i „Dondi k nám zejtra, dám ti osolenýho chleba. Inači pomoci néni." Šebestová, Lidské d. 275.

Ten, kdo byl můrou napaden, má m u dáti bez řeči krajíc chleba. Q n potom odejde a teprve nyní přestane člověka boleti na prsou. Zapsal Václav Kozák, kandidát učitelství, od babičky Rejmanové v Železnici (Jičínsko).

Když v Lužici tlačí mórava a mořený může něco vyprayiti, prosí ji: „Přindž jutře к snědanju." Ráno pak přijde к snídani. Cerný 421 (uvádí též jiné záznamy téhož způsobu). Jest jí vůbec něco slíbiťi, Veckenstedt čís. 9. Jiná lužická pověra, zapsal W. Schwartz, doporučuje říci móravě: „Přindž jutře zaso." Kdo ráno první přijde, ten je mórava a tomu jest dáti chléb s tvarohem; už nepřijde. Sr. Cerný 421.

Mazuři, chtějí-li věděti, kdo je zmora, pozvou ji na snídani, staví potom metlu převrácenou v koutě a tím způsobem zamezí jí odchod.