zabije, Wolf Niederl. 344 č. 251, Ranke 12, Graber 160 č. 204: alp se pořeže o nastavený nůž, valí se v. podobě beztvarého uzlu ze dveří. Sr. dále. Mořená dívka má pocit, jako by ji píchal noži. Podle rady: nožem píchá do povětří. Ráno tělo člověka zabitého. Knoop Sagen und Erz. a. Posen XXXIX. 9, s. 119. Pověra vorarlberská radí zatknouti nůž do stěny ložnice nebo vochlici či kartáče obráceně na prsa. Vonbun 79 č. 20. Nůž do postele, Kühnau 125 č 1494, v polském Slezsku; amulety,, nůž ostřím vzhůru, Kohlrusch s. 280 č. 23, s. 317.

Dva nože křížem, Birlinger & Buck 305 č. 488. V severovýchodních Cechách skládají proti můře dívčí šátek a kladou do středu nůž,, říkají zaříkadlo: zůstane-li nůž v ruce, jest mora zahnána, zůstane-li na původním místě, mora ještě tu. Kühnau 136 č. 1519. V Krkonoších užívají koště neb sekery, kladouce je do postele. Kühnau 136 č. 1518.

Zbraň stočí se někdy působením mory proti prsům mořeného, tak nůž, Knoop, Sagen Erzähl. 63 č. 89. Můra vtlačila vochlici do těla tomu, jenž se jí chtěl brániti. G. D. S. 131 č. 80, Ranke 12, Rensch, S. d. preuß. Samlandes 2 č. 2. Vochlici na len do postele, ale je to nebezpečné, Strackerjan I. 384. Jak je to nebezpečné, dokazuje tato oldenburska pověst: kdosi vzal si do postele vochlici na len, obrátil hroty vzhůru. Walriderske mu ji převrátila, ukázala na to, co by mu mohla udělati, nato ji odhodila a důkladně mu vybila. • Strackerjan I. 385. Pomiořanská pověst vypravuje, jak byl sedlák, zaslíbivší se kdysi dceři kupcově, mořen. Oddal se proto pustému životu, prohýřil majetek. Jednou vzal klacek a tloukl jím na všechny strany. Alp zalezla konečně pod koláč, ale i tam tloukl. Vše rozbil. Pak měl pokoj. Knoop, Volks-sagen . . . Hinterpommern 27 č. 47.

Walridersku lze usmrtiti, střílí-li se na ni drobty místo kulí, Strackerjan I. 385.

Můra nemůže vstoupiti do toho domu, kde je podbradek z umrlého (Bydžovsko). Košťál 280.

V Bošácké dolině je odvar z umrlčí hlavy prostředkem proti choromyslnosti a „nočnímu gniaveniu". V bošáckých kopanicách chodívalo cosi ve dne i v noci jednu dívku „gniavif". Po vdaní se její stav ještě zhoršil. Bývala dlouho bez sebe „lebo ju ustavičně mátalo". Cikánka léčila ji odvarem umrlčí hlavy, nad kterým neznámé zaklínací formule mručela. Za nedlouho umřela. SI. Pohl. XII. 38.

Kousne-li žena neb štípne muže, nepřijde na něho můra (Bydžovsko). Košťál 280. Pqyídá-li se, jak mórawa tlačila, tomu, kdo jest mó-rawou, nepřijde už. Cerný 421. (Tento motiv i v jypické p^ídce o chycení mórawy, Schulenburg Wend. Volkss. 152, Cerný 422 č. 109.)

Ten, koho mora moří, má se přemoci, přikryti hrnkem anebo ještě lépe dojačkou světlo, pak odkryti; můra v přirozené podobě své bude viseti na klice u dveří. Košťál 276.

V Krkonoších šestinedělky na malý bochánek třikrát plivnou, třikrát jej políbí a spálí. Košťál 279. Na Bydžovsku klade se vedle lůžka bochník chleba neb obrácený talíř s kouskem chleba. Košťál 280.