dítěte se zmýlil, nepomohlo to. Konečně γ „Nech to maličké a přijď si k nám pro trochu mouky." Ráno do statku známá stará žena, bez pozdravení se posadila ke kamnům a nemluvíc hleděla před sebe. Následuje ε1 (ošatku mouky a bochníček chleba), φ.

Z téže vsi ještě jiná pověst se širokým motivem β, Chrud-Nas. III. 198. Tovaryši kovářovu pomáhá stařena. Večer, přišla, vzala staré koště, ořezala s něho všechno tenčí proutí, koště pak postavila do kouta a mokrými hadry je obložila. Vše mělo zůstati až do jejího příchodu. Druhého večera vybídla domácí, aby této noci bděli, o čemž však tovaryš nemá zvěděti. V kritické noci rychle rozkřesala a světlo rozžehla. V koutě nad koštětem krčila se jakási babizňa, jíž stařena kázala: „Přikazuji ti: zde toho už netrap a nás neděs ! Ráno si přijď pro mouku na polívku. Pak δ, ε1, φ. Podobně v povídce lidu opavského, Pov. 1. opav. 64. č. XXII. Mořena, dcera ševcova. Tetka radí: udělati kol lože svěcenou křidou kruh a dvě „škrtačky" křížem položití do něho (β). To nepomáhalo; zůstala u ní jednu noc, pozvala moru na snídani (γ). Atd. Pak pravidelně δ, ε1, φ. Polská pověst z Poznaně, Knoop, Sagen und Erz. 65 č. 93, má motiv β, proměněný v samostatné skoro vypravovaní. Sedlák mořen (α). Poručí svému čeledínu a pasáku, aby u dveří ložnice hlídali. Hlídači pálili louče. Něco vběhlo v jizbu. Skočilo na truhlu. Procitlý sedlák cítil něco na pokrývce. Vymklo se to jeho rukám a jako černý kozel s bílou hlavou odběhlo (motiv β). γ: pozvání na snídani, δ (stará žena), ε1, φ.

Četné německé jsou pravidelné a úplné. Úplná je také krkonošská pověst ze severovýchodních Čech, Kühnau 135 č. 1515: α (muž mořen trvale), β (sousedi radí: první žebrák, který ráno požádá o slíbený „Pôksla" — čerstvý chléb — je alp), γ („Pôksla"), δ (žebrák, v kterém poznán soused), ε1, φ. Pověst z Pruského Slezska, Kühnau 122 č. 1492. Osmnáctileté děvče mořeno, někdy i před spaním. Stará žena jí radí slíbiti alpu novopečený chléb, δ, ε1, φ naznačeny. Tamže uvedena táž pověst z Vratislavě s moderními rysy. Dvakrát denně přepadán, někdy i při stole, alpem v přítomnosti své ženy. Jeho matka radila mu volati: „Alle guten Geister loben Gott den Herren!" a nepomůže-li to, slíbiti alpu sklenici vody a peníz. (β) Sekretář prosil alpa, aby přišel do jeho pracovny v zemském soudě na Rytířském náměstí, nechtěje to uěiniti v přítomnosti své paní (γ). Naznačeny také jsou jen δ, ε1, φ.. Dodatek к oběma pověstem: moření brzy zemřeli: dívka na souchotě, sekretář na chrlení krve. V německé pověsti z Poznaně, Knoop Sagen 63 čís. 87, mořena alpem paní. Sousedky radí. γ: pozvání na snídani. δ (starý muž), ε1, φ.

Pověst oldenburska, Strackerjan I. 385 с, rozvádí α: čeledín mořen walrideskou, vypovídá službu. Pán mu radí říci jí: „Kumm morgen Mid-dag wedder un ett wat mit mi!" (β) γ: ztratila se jako plamen, δ (pokrývač), ε1 (obědvá), φ. Také pověst z roku 1857, Alpenburg, Mythen 302 (= Ranke 13 a), má nadměrný motiv α, vlastně novou pověst: Hansi mořen, chytne trude za vlasy a drží ji za ně. Vytrhla se mu, něco vlasů zůstavila, byla to stébla, β: rada, aby ji objednal na druhý den a dal