str. 60
kde je mé myšlení". К 5. sl. „Profukuj, profukuj, vetríčku juhový" srovn. SMP,69, S2 324, „Profukaj, vetríčku, dolu dolinečku" S2 323. Začátku „Kdybych věděl, kde jest mé potěšení" užila „kramářská" píseň ve sb. Landfrasově 156. Zpracování V. H. Zavrtala: „Závada" (v Praze, nákl. Rob. Veita, pro baryton s průvodem piana, dle Meliše-Bergmanna^č. 248) neznám. Píseň asi z naší sbírky přejal H. Vojáček Vsacký: „Českoslovanské prostonárodní písně, jak.se na Moravě zpívají", 1. (a jediný) sešit, č. 1, s nepatrnými změnami a přeřadiv 2. a 3. sl.];
23. Brod nek put j u darca [s některými odchylkami Deželič 305, jehož 3. sl. vynechána ve sbírce naší; skladatel F. Rusan];
24. Konči m, koňčim dał n у puť:
1. Končím, koňčim dálny put:,
vižu kraj rodymoj;
stadko bylo oddechnut
mně s padružkoj miłoj.
2. Neveseloj koň bižit
bystroju strojoju,
vderyv šporma pod boka
koň bystroj stryloju.
3. Как prybližil śja mtaděc
к našemu sileňu,
stoj tovaryš, stoj! konec
našemu dčlenju.
4. Jak zachodyt moloděc
u novu svitlicu,
neprosnuvše sladkým snom
budyt on děvicu.
5. Vstaň, krasavico moja,
so sna probudí śja,
pocěluj ! skazał mině,
i k sercju pryžmi śja !
|
Z netištěné sbírky písní slovanských Václava Dundera. Píseň tuto zpívali carsko-ruští vojínové na zpátečním pochodu z Uher- r. 1849.
25. M no haj a lita:
Mnohaja lita, mnohaja lita vo zdravije,
vo spasenyje, mnohaja lita.
|
Vysvětlivka: Těmito slovy vyslovují Rusíni přátelům a známým nejsrdeč-nější své přání, myslíce při tom : „Sotvory Hospody", t. j. dejž Hospodine. Jest to takřka prostonárodní modlitba patriarchální všech Slovanů oořadu řecko-slovanského zaznívající i při slavnostech církevních. Václav Dunder ve Lvově.
[Mnogolétstvie, jaká z bohoslužebných obřadů se rozšířila u všech pravoslavných národů];
V sešitě 5.: 26. Zalo diovča, žalo trávu:
1. Zalo diovča, žalo trávu,
ej, žalo diovča, žalo trávu nedaleko Temešváru.
2. Keď nažalo, poviazalo,
na šuhajka zavolalo.
|
|
