hodně rovnolícní. R i v e t, který uvádí také výsledek měření 42 českých a slovenských lebek, nalezl ovšem na nich lícní • úhel poněkud menší (72°21, středolícní). Jinak přiřaďují se české a moravské lebky jiným slovanským lebkám; neboť R i vet udává pro Bosňáky, Hercegovce, Srby a Bulhary úhel = 74°38, pro Ukrajince 73°65, Velkorusy 73°12, Slo-vince a Chorvaty 72°31; na staroslovanských lebkách nalezl úhel dokonce = 76°48 (nejvyšší ze všech zkoumaných kmenů a národů), kdežto Němci vykazují podle něho lícní úhel vesměs poněkud menší a to v Bavorsku a Würtembersku 70°79, v Badensku 70°83, v Polsku a Slezsku 72°31, v Tyrolsku 72°56 a z krajin bez bližšího udání 71°59. U severních Evropanů klesá úhel na 70°63l podobně však také u Auvergnatů (70°61), Savoyardů, Piemontesů a Švýcarů na 70°39. Asijští, afričtí a australští národové mají buď středolícní aneb šikmolícní lebky.

IV. Rozložíme-li si výsledky měření podle původu lebek, t. j. podle geografické polohy příslušných kostnic, obdržíme tento přehled:

Seznáváme, že se úhel lícní směrem východním poněkud zmenšuje, šikmolícnost tudíž mírně přibývá, čímž tvoří se snad přechod к národům tam usazeným (Uhři 72°00, Ukrajinci 73°65 atd.).

Kapitulare Karla Velikého z Thionvillu, dané v prosinci 805, určuje hráz proti Srbům a jmenuje na středním Labi, v území polabských Slovanů, místo Magadoburg. Jméno to. bývá pokládáno za překlad názvu slovanského, jenž zněl podobně jako slovanské slovo děva, dívka.

Praví to výslovně na konci X. stol. Kanaparius v životopisu sv-Vojtěcha (fontes I. s. 237): „ . . . urbi, quae latine virginum civitas,. graece Parthenopolis vocatum". A pražský biskup Kosmas poč. XII. stol. ve verších o utrpení sv. Vojtěcha opakuje po něm: (ibid. I. s. 314) ,, . . . Parthenopolis . . . hec est virginea vulgo sic nomine dicta urbs".

V r. 864 uvádějí Meginhardovy Fuldské Annały pevnost moravského Rastislava přímo takovým slovanským jménem: „Hludovicus rex . . . Rastizen in quadam civitate, quae lingua gentis illius D o win a (add. puella) dicitur, obsedit". Ludvík překročil Dunaj u Tullnu