str. 70
pražským křesťanům. „Devin", hrad Vlasty a jejích dívek, hledal Hájek jinde. Na čele vrchu Děvína u Vltavy stával ve středověku (na jižní straně) kamenný hrádek, za Hájka již zbořený (dnes jsou znát jen nepatrné stopy) a ten se mu hodil lépe za Vlastino sídlo, když Dalimilova a Pulkavova pověst, jichž užil, udělala z Vyšehradu sídlo Přemyslovo a z bezvýznamného sporu dívek s jinochy sedmiletou domácí válku o ženskou nadvládu.
Kosmův hrad Devin, ležící na opačné, záp. straně, proti osadě Velká Ohrada, je vzdálen na 4 km přímou čarou od Vyšehradu; Radlickým údolím mohl se snadno nésti „hlas válečné trouby" od Vyšehradu až k tomuto nejzazšímu cípu vrchu, v jehož blízkosti vedla od pražského hradu stará cesta přes Vidovli, na Slivenec, Radotín, dál přes Mži, na Osek a až do „provincie bechyňské".
Z listin i z Kosmovy zprávy je patrno, že jméno Devin náleželo původně celému rozlehlému vrchu, jenž počíná nad Vltavou a končí u záhybu Dalejského potoka. Takové vrchy se širokými, plochými hřbety měly v staré době, kdy nebylo ražených cest, velký význam: vedly po nich přirozené cesty, jež se vyhýbaly údolím. Proto ty náhorní pusté roviny mezi údolími, pro nás dnes většinou bezejmenné, měly svá dobře známá jména, určující směr cesty neupravené a v půdě neznatelné.
V topografii Kosmových bájí o původu českého národa je nápadná řada takových jmen vrchů podél Berounky a Vltavy: Tetín, Kazín, (u Kosmy jen narážkou, jméno samo teprve u Dalimila), Devin, Petrin — všechna s koncovkou -in, dvojslabičná a s kmeny, jichž původ je temný.1)
Nemáme bohužel dodnes seznam názvů míst neosídlených (ani hor, ani řek) v naší zemi, ač by bylo přece snadné vydat aspoň index názvů na našich katastrálních mapách; a tak, hledáme-li z našeho území
1) Chtěl bych k nim připojit ještě pátý, není-li domněnka příliš odvážná: Levý Hradec. V životě sv. Ludmily je nazýván pouze „Hradecz supra Multaviam" (Jireček Top. s. 39). Christian praví „in castello, cui vocabulum inerat Gradic (Gradic, Gradicz, Hradecz)". I Neplach, patrně ze staršího pramene, má pouze „Gradec". Kosmas však, když popisuje boj Vlastislavův proti Neklanovi, říká: „in oppido quod dicitur (tedy za jeho doby) Levigradec", a také volbu Vojtěcha biskupem roku 982 klade „Leuigradec in oppido". Únětická listina ca 1132 má „In Levo Gradech terra".
Bylo již dávno nápadno, proč Hradec nad Vltavou je nazýván „Levý", když nebylo hradu na pravém břehu. Výklad, že proto, poněvadž leží na levém břehu, je zřejmě násilný.
Zdá se mi, že tento Hradec dostal své nápadné jméno od vrchu, na kterém ležel, a který původně se asi nazýval, Levín. Máme k tomu jménu vrchu analogii z XII. století, v názvu vsi Levín, v okolí Ústí nad Labem. Jireček cituje v Topografii 66) z r. 1169 „villa nom. Leuin"; r. 1184 „villam . . . nomine Na Levině" a r. 1185 „Na Levině prope Usti". Z těchto názvů vysvítá zřejmě, že ves byla pojmenována podle vrchu, na kterém ležela. Dodnes máme v Cechách drobná osídleni, pojmenovaná Levín: na Litoměřicku, Benešovsku, Berounsku, Novobydžovsku, Budějovicku, Jičínsku (Ortslex. ss. 446, 22, 220, 530, 94, 238). A název vsi u Nové Раку „Podlevín" (ibid. s. 238) ukazuje k os'dlení pod vrchem Levínem. Je tedy možno, že Hradec nad Vltavou ležel také na „Levině", a když v XI. a XII. století nabyla významu „civitas" i „provincia" Gradec, dnešní Hradec Králové, byl od tohoto Hradce rozeznáván Hradec nad Vltavou, jménem „Levín Hradec", podobně jako již v XII. století dnešní Hostinné bylo označováno jménem Hostin Hradec. Z „Levín Hradec" mohlo snadno neporozuměním autora nebo písaře vzniknouti „Levý Hradec" (na levém břehu Vltavy).
|
|
