Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 71



souhlasná jména pro původní názvy vrchů, po nichž se chodilo, jsme odkázáni jen na seznam osídlených míst, v nichž se mohl starý název uchovat.

V Cechách nalézáme v kraji České Lípy u Hamrů myslivnu Dewin (Ortslex. s. 71) (pod Ralskem u Mimoně na mapě jenerálního štábu zříceninu Děvín), na Rakovnicku u Příčiny hostinec Divin (Ortslex. 691), na Moravě v Mikulovském kraji u Polavy zříceninu Děvín (Maydenstein. Ortslex. r. 175) a u Napajedel, u Halenkovic, samotu „Diviny"1) (ib. 231).

Osídlení, jež ukazují svým jménem na souvislost s názvem místa původně neosídleného, jsou vesničky, samoty, zříceniny — a také ostatní jména, z nichž některé by snad mohlo souviset se starším názvem místa neosídleného, jsou, až na nevelký Podivín, osady nepatrné.

Z Fuldských Annalů víme určitě, že křesťanští sousedé moravských Slovanů vykládali jméno Rastislavova hradu od slova děva, dívka. Kosma, třeba vže neměl potřebí к svému stručnému žertovnému výkladu, proč ženy v Cechách jsou podrobeny mužům, tradice, mohl znát výklad jména Děvín od slova děva, z podání — ač ovšem ani literární původ není nemožný. Německé názvy od Magadoburgu až po dnešní „Maiden-steiny" svědčí, že výklad takový byl u našich sousedů obecný.

Výklad ten však, třeba byl obecný a třeba byl doložen již z 9. století, sotva odpovídá pravdě. Nenacházíme důvodu, proč by staří Slované byli některé vrchy zvali „dívčími" a proč by takové jméno byli dávali svým pevnostem. Jméno Devín i Divin — obojí tvar je doložen již u Kosmy — mohlo pocházet od jiného, zcela rozdílného kmene, jenž svým významem ukazuje к náboženskému kultu. Sluje a kostelík sv. Prokopa, krotitele čertů, v boku vrchu Děvína u Vltavy zdají se posilovat domněnku, že jméno Děvín, podobně jako jméno Vráž, se vztahovalo к nějaké pohanské víře. Když starý význam byl zapomenut, mohlo jméno, znějící jako „děva", „dívka", snadno svádět nejen cizinu, ale i křesťanské Slovany к chybným výkladům, spojovaným s antickými pověstmi o Amazonkách. O filologický výklad původního významu se nepokouším. Ustupuji odborníku, jenž již dříve přispíval к osvětlení temná, v které se halí počátky Slovanů a podává též zajímavým způsobem výklad jména Děvín.


1) Budiž dovoleno rozmnožiti tento chudý výčet o jména, jež nechci uváděti v přimou souvislost se starým názvem „Děvín" pro vrchy, jež však přec vzbuzují pozornost. V Čechách na Krumlovsku u Hammrů Dívčí kámen, Maidenstein s nepatrným osídlením (Ortslex. 397), na Pelhřimovsku u Kamenice Dívčí kopy (ib. 573), na Smíchovsku v Šárce Dívčí skok (ib. 817), na Budějovicku u Zbudova Dívčice (ib. 94), na Královéhradecko Divec (ib. 334), na Lounsku Divice (ib. 426). Na Moravě u Valaš. Klobúk Divnice (ib. 226). K tomu pro úplnost ještě z Cech Podivice u Ledče (ib. 432), P.o-diwin (Podviní) u Trnovan na Litoměřicku (ib. s. 456), a z Moravy na Výškovsku Podivice (ib. 254) a Podivín u Hodonína (něm. Kostel = castellum ?) (ib. 52), u vsi Kad-lína (mezi Mšenem a Mělníkem) jsou polní trati Mořina, Brtve a Divinky; na Divinkách prý dle pověsti tančí divé ženky.

Předchozí   Následující