přikryli silnou vrstvou hlíny se slamou smíšené. Obsah byl zapálen; patrně nějakým otvorem, který byl as na způsob otvorů u milířů uhlířských zařízen. Jakým způsobem bylo postaráno aspoň o částečný přístup vzduchu a odvádění kouře, což zajisté při začátku procesu bylo nutné, nemohl jsem vypátrati.

Nebyla tedy výroba kolomazi nic jiného, než suchá destilace smolného dříví. Kolomaz sama pak směsí smoly a dehtu dřevního. Jak známo unikají při zahřívání dříví, nemá-li vzduch přístupu, nejdříve kyselina octová, později pak lehký olej dehtový, který rozpouští pryskyřice. Při 250° uniká těžký olej, obsahující hlavně kreosot a uhlovodíky. Tohoto podílu bylo asi užíváno к mazání. Posled. podílem jsou tuhé parafiny.

Na zcela jinou stavbu kolomazné pece upozornil mne p. Frant. Michal, statkář v Oubenicích, Několik set kroků od Oubenic u Příbramě, na strmém hřebenu, tvořeném žílou žulového porfyru ochotně mi ukázal zbytky této pece. Nedaleko pece stojí stará, chatrná chalupa, v níž žije dosud stařík SOletý, který sám ještě kolomaz pálíval.

Pec skládala se z několika rovných kamených ploten, kolomaznic, které se vedle sebe do země tak postavily, aby tvořily korýtko. Na obou stranách bylo korýtko uzavřeno rovněž kamennými plotnami, čely. Na dně umístěn byl hliněný žlábek, kterým se vydestilovaná kolomaz vypouštěla do hrnce, stojícího v jámě vyhloubené před pecí.

Při výrobě složila se na stojato do pece polena smolného dříví, které zapáleno byvši rozpálilo stěny pece. Po nějaké době přikryta byla pec krytinou z chvoje, mechu a mouru a žlábek byl ucpán kamenným „špuntem", při čemž za nepřístupu vzduchu vznikala v peci kolomaz, která žlábkem na dně umístěným se čas od času vypouštěla. Páliti se mohlo pouze za bezvětří; za 12 hodin byla hotova jedna charge. Vypálilo se asi 10 žejdlíků kolomazi a jeden žejdlík prodával se za 10 krejcarů.

Bylo by zajímavo, rozkopati několik pecí kolomazných a přesvěd-čiti se o bližších podrobnostech stavby. Doufám, že i příští léta najdu větší počet ku prozkoumání vhodných pecí, které všude svým charakteristickým aromatem, dehtem nasáklým a částečně roztaveným kamením a zdivem svou přítomnost prozrazují.

Poznámka red.: Pro technické překážky nemohly býti připojeny reprodukce dvou vyobrazení, jež p. autor zaslal s rukopisem svého článku.

Přes výtky mravokárcu, na př. Bavorovského a Bur. Valdy (v předmluvě к Čéškoví) zůstávaly romanticko-sentimentální látky milostné vlivem podobných směrů v literaturách západních i u nás stále oblíbeným čtením lidovým. (Srv. výčet látek těch a literaturu u Jakubce, Dějiny lit. čes. 229.) Sem patří i Sborník, jenž vyšel r. 1592 v Starém městě pražském u Jiřího Nigrina, zachovaný v kníž. knihovně roudnické.