srovnala s vlastními zápisy vše to, co o věci bylo již uveřejněno, zvláště když sama na př. poukazuje na práci M. Kozáka („Kroj plzeňský" v Brdském Kraji, roč. V., čís. 3) jakožto na nejlepší z novější doby. Prospělo by vytknouti, co známo již jest odjinud i co přináší práce nového. Ale poněvadž nebylo dosud o tomto tématě opravdu soustavněji pracováno, nepozbývá ani v té formě, jak naznačeno, dílo Lábkové na svém významu. Pokud mi bylo možno zjistiti, jsou svědectví podaná v její práci naprosto věrohodná a zpracování svědčí o vynikající odborné znalosti.

„Kroužek přátel starožitností v Plzni" počal letošního roku vydávati místo předválečných časopisů, „Věstníku" a „Edice" Kroužku přátel starožitností, jediný čtvrtletník s názvem „Plzeňsko", list pro národopis a ochranu památek. Dosud vyšla 2 čísla nového časopisu. (Cena sešitu jest К 2'—.) К časopisu připojeno jest 5 příloh: к prvnímu číslu „Mariánská Tejnice" u Královic a kašna se sochou Zumbery na náměstí v Plzni, к druhému číslu hodiny mistra Jana Jiřího Gingla v Plzni z 18. století a zadní stěna hodinového, stroje od téhož mistra, vedle toho pak sloupkové hodiny od Ludvíka Červeného v Plzni asi z r. 1825. (Vesměs fotografie.) Z obsahu prvých dvou čísel cituji články: Hanuš Zápal „Pomozte zachrániti Mariánskou Tejnici", Fr. Macháček „Z dějin národního školství na Plzeňsku, J. Schiebl „O plzeňských pokladech" (narážka na pověsti o pokladech, skrytých v Plzni) a „Čarodejnícke soudy v Plzni" (výpisy z knih apelací v zem. archive к témuž tématu), L. Lábek „Zurnbera, kamenný rytíř" a „Hodináři ve staré Plzni" (historický přehled hodinářství v městě Plzni), V. Čtrnáctý „Máje na Plzeňsku" (záznam o májích z Dejšiné a z Led-kova), M. Láb ková „O stáří plzeňského kroje ženského" (zvláštní kroj plzeňský podle jejího úsudku objevuje se teprve v 18. století), Ota Dubský „Příspěvky k národopisu Plzeňska" (doplňky к názvosloví plzeňského kroje, lidová tradice slovesná, pohádky, říkadla, přísloví, pověsti a pověry podle záznamů z Plzeňska) a jiné. Pole činnosti pro časopis národopisný v Plzni jest velice obsáhlé a vděčné. Zpracováno bylo.z folkloru ná Plzeňsku dosud soustavněji velice málo a proto jest vítati každý popud ku práci, aby aspoň zaznamenáno bylo vše to, co dosud jest v paměti vymírajících pamětníkův.

Vedle toho vychází v Plzni nákladem historického musea a redakcí dra Frid. Macháčka „Sborník historického musea", který také občas přináší články národopisné. (V posledním čísle jeho uveřejněna jest podepsaného srovnávací studie „Zaklínací formule a lidová říkadla v západních a jižních Cechách".)