str. 113
macecha kolem posady nastrkala a byl celý zkrvácen. Podobně jako v celé skupině látek o „Amor a Psyche", ve kterých, princ navštěvuje dívku v podobě ptáka, srov. Anm. K. H. M. Grimm II 261—266. Česká verse této povídky dosud nebyla známa. Dívka vyhledá ptáčka pomocí větru, měsíce a slunce. Nádhernými dary vykupuje si dovolení „mluviti" se ženichem, srov. Povídky lidu opavského str. 43. Na konci parabola o starém a novém klíči, viz Anmerk. K. H. M. Grimm II 59. Aspoň reprodukce této pohádky jest nejspíše literárně upravena. Viz „Baruška mohla na ptáčku voči nechat, jak se jí líbil. Bul celyj modryj jako nebe, hlas měl líbeznyj jako stříbro, a peří po sobě jako sametový", dále: „Vítr ha hned spustil: „Sumy, šumy, šumy, šum, člověčiny plnyj dum, koho pa tu ženo máš, ha de pa ho skováváš?" místo obvyklého „člověčina smrdí".
jpa.
@-------------------------
Ve své rozpravě „Zaklínači formule a lidová zaříkadla v západních a jižních Cechách" (Sborník hist. museav Plzni, IV [1919] str. 118—139, zvi. otisk str. 22) rozmnožil Dr. Ota Dubský známý dosud materiál velmi hojně vlastními zápisy i z rukopisů chovaných v národopis, mus. plzeňském. Srovnal pečlivě ostatní dosud vytištěný materiál český a na základě důkladného rozhledu po odborné literatuře západoevropské a slovanské vyložil správně provenienci a stáří zaříkadel a zaklínadel. „Nejsou v dochované formě starší doby protireformační a šířila se pravděpodobně přímým vlivem katolického duchovenstva". Souvislost jich s církevními tradicemi, apokryfy a legendami jest nepochybná, někdy snad jen nepřímá. Formulky ty se namnoze zajisté celé přejímaly, jak autor místy ukazuje, i z českého severovýchodu a tak pronikly Krkonošské hory do jihočeských zaklínadel, i také od sousedního lidu německého. Bylo by záhodno, aby Dr. Ota Dubský sebral a rozebral veškeren český materiál a podal dílo, které by se mohlo postaviti po bok spisům Vetuchova, Mansikkovu a j. jpa.
@----------------------
Bedřich Beneš: Buchlovská knížka. Pověsti. Knížku tuto vyzdobil a vydal Karel Dvořáček. Ve Bzenci 1918. Vytiskla Rolnická tiskárna v Praze, _str. 46.
Jest to směs drobných lidových pověstí a umělých povídek. Či, 1. reprodukuje ) pověst, kterou podal již Mikšíček r. 1847 (2. vyd. str. 93 č. 13, srv. NVČ XII, 41) s nevalnými změnami. Následují různé drobné pověsti o zbojnících (str. 15 sl.), o pokladech (str. 25 sl), o bílé paní v závoji (str. 33 sl.) a ty podány dialektem. Kruh „Muzikus Archleb" (str. 17—24) souvisí jen z malé části s lidovým podáním, na str. 22 čteme versi o strašidle v zámku a ukrytém pokladě. Pohádka s balkonu hraběnky Ludmily (str. 35—46) jest čistě umělá, s naším podáním lidovým nesouvisí'. jpa.
@------------------
Českobratrské hlasy zaznamenaly y č. 22 ze dne 21. srpna 1919, že vLubně pod Lysou se udržel v místním katolickém kostele obyčej, ve svátek Štěpána mučedníka po mši světití oves. Po obřadě svěcení házejí přítomní v kostele po sobě hrstmi ovsa, tak že posléze to vyhlíží v kostele jako ve stodole. Tento obyčej byl prý kdysi zaveden na památku ukamenování Štěpána skrze židy.
@-------------------
Museum slováckého Zálesí v Luhačovicích. O prázdninách letošního roku měl jsem příležitost prohlédnouti si národopisně museum v Luhačovicích, o němž dosud, pokud vím, nebyla podána zpráva veřejnosti. Jakkoliv к založení tohoto musea jistě vedly i pohnutky, lázeňskému místu dodati nové atrakce, tedy pohnutky, které často vedou na konec k tomu, že se místy přihlíží jen к věcem, které by se líbily, přece museum luhačovské neupadlo do této chyby. Podává nejen názorný a pěkný, nýbrž i naukově velmi cenný obraz slovenského Zálesí, jakého bychom jinde marně hledali. Jak bohatostí a výběrem, tak také uspořádáním je luhačovské museum bez odporu jedním z nejlepších venkovských museí. Mimo to obsahuje řadu velice zajímavých věcí, zejména v oddílu starých hospodářských a řemeslných nářadí, jež jinde nejsou. Je viděti, že museum sbíral a sestavoval někdo, kdo lne к Zálesí s láskou a kdo zároveň je dokonale zná a ví, co třeba zachovat a uložit. Museum obsahuje pěknou sbírku krojů záleských; výšivek i krajek (mřížek), dále sbírku nářadí, obrázků, celý interieur a zejména úplnou sbírku fotografií. Hlavní zásluha o sebrání a vystavení náleží p. A. Václavíkovi, ale i celý ostatní musejní komitét přináší patrně větší porozumění. N.
@------------
|
|
