str. 3
Motiv přehození uzdy chybí a také přímé označení mory v olden-burské, Strackerj. I. 383 § 250, h (= Laistner I. 172): každý pacholek u jednoho sedláka ráno mrtev v posteli. Nebojácný bdí, mladík vyskočí velkému bělouši, který stojí u jeho postele, na záda a dá ho okovati. Druhého dne hospodyně nemocna; má cosi na nohou.
e) V uvedené polské pověsti, Mat. XI. 59 č. 61, užito bylo motivu předkládání krve jako pokrmu; motiv tento na svém místě je v pověsti z Tomašovic, K. Lud VII. 73 č. 152. Vdova zmora dává pacholku jisti krev připravenou. Pacholek ptá se na to své tetky čarovnice. Ta mu vysvětlí, že zmora ssaje jeho krev a jemu ji připravuje. Radí, aby přeťal to, co chytne v noci. Přeťal klobásu. Ráno tam ležela jeho hospodyně v půli přeťatá. Odtud pokračuje nová povídka: pomsta zmor, čarodějnic. Pochovali ji. V noci vyzvala ho, aby byl po dvě noci v kostele. Tetka radí. První noc je na kazatelně, svícemi s oltáře se oháněl proti čarodějnicím, jež až к němu nastavěly lavice. Druhou noc ztrávil pod křížem na měděné báni pod stropem. Nemohly ho vidět, neboť nesmějí se dívati na kříž. Nekřtěné dítě jim ho ukázalo. Vypůjčily si uhlí a měch od kováře, ale zatím zakokrhali kohouti. Pacholek umřel ze strachu třetí den.
Skoro shodný variant této pověsti uvádí Kolberg z Modlnice, Lud VII. 71 č. 151. Chybí zde však dominující motiv proměny při chycení. Vdova zmora. Krev jako jídlo. „Křestná matka", čarovnice radí: shoditi ji s půdy. Poznal dole velmi potlučenou hospodyni. Slíbila mu pomstu: Pronásledovati ho bude všude i v kostele po tři noci. (Motiv zachovalejší nežli v předcházející versi.) Křestná matka zase radí: první noc na kazatelně, druhou noc na oltáři, třetí noc na báni. Zmora (jediná) nemohla vejiti na kazatelnu, neviděla ho u oltáře, ani jiné zmory, až přivedly mladičkou zmoru. Bránil se svícemi. Na báni uvidí jej dítě nekřtěné. Měch a uhlí od kováře, ohněm ho chtěly vykouřiti. V půlnoci utekly. Pacholka nalezl kněz a varhaník. Brzy zemřel. Obě pověsti dělí se zřejmě ve dvě části, vlastně dvě povídky spojené dost chatrně. V obou versích jsou motivy široké, stavba ne-souměrná, neumělecká. Zde zmory nabývají charakteru čarodějnic vůbec; scéna na báni připomíná upírovitou scénu „Totentanz".
Murava v podobě měchu chycena, Veckenstedt 133 (= Máchal 177). Mořený sedlák chytil kožený měch a pevně jej držel. Ten sebou zmítal, že sedláka shodil s postele a vysmekl se mu z ruky.
Dokonce jako starý střevíc chycena mora, Kühnau 125 č. 1459. Muž nemohl spáti, tlačen. Lidé mu radili, aby něco chytil a pověsil na hřebík. Chytil mouchu. Druhou noc starý střevíc. Pověsil na hřebík. Ráno tam visela proražená ruka.
Variant z Hessenska, Wolf 58 č. 91 (= Laistner I. 56): dělník mořen. Čeká. Chytil alpa do přikrývky, našel pantofel. Přibil na dveře. Ráno tam jeho žena, jedno ucho majíc přibité к prknu.
Jako bílé peří moří alp podle pověsti.z Vogtlandu, Eisel 208 (= Laistner II. 7) č. 549. Pacholek střelil po něm. Doma našel služku bez ruky.