mär přijede na svém koštěti, on ji uchopí za vlasy, ta naříká a vyzývá, aby pustil vlasy a sáhl do oděvu („lait mi los min Heer un fatti mi in min Kleer!") Uniká. Ráno proud krve na lodi.

V oblasti snu zůstává oldenburska verse, Strackerjan I. 387 f. Mořený připraví si kapesní nůž. Walrideske padla nejprv na jeho nohy. Chopil se jí za dlouhé kučeravé vlasy, rozřízl hrdlo. Hrůza nad vraždou. Ráno nic. Pokoj.

Tentýž motiv zná slezská pověst, Kühnau 121 č. 1490. Děvče v polosnu vidí alpa s pěknou, kadeřavou dětskou hlavou. Uchopilo ho za vlasy. Změnil se v síto, natáhlo se, odletělo otvorem v komoře.

Oldenburska, Strackerjan I. 377 b (= Laistner I. 42): Mladík vidí v nohou postele malé dítě. Padlo mu na prsa a foukalo do úst. Nemohl se hnouti a dýchati. Odlétalo, sáhl po něm a uchopil je za vlasy, tu byla to krásná panna. Závěrečných motivů není.

Podobná je severoněmecká stručná verse, Kuhn & Schwartz 91 č. 102: Kdosi chytil „die Marte". Při světle spatřil nahou ženštinu. Ta prosila, aby ji pustil, neboť musí ještě 80 mil uraziti domů.

Závěr, motiv uvádí pomořanská verse, Haas, 17 č. 33: (= Ranke 9). Kočí natře si ruce zeleným mýdlem a chytí moru (der Mor). Je to mladá dívka. Na její prosby pustí ji, prosí, aby jí neposlal jen na bezcitné věci na př. kámen, vodu. Pošle ji na dub, který schne a třese se.

Podobně o „pferdemahrt", Kuhn & Schwartz 17 č. 21: Chytrý muž radí hostinskému, jehož kůň schází. Zůstane přes noc ve stáji, zacpe díru sukovou. Na koni sedí známá paní, nemůže dolů. Prosila, aby ji pustil. Slib, že už nepřijde.

Postižení mory jiným způsobem sem patří pro stejnou osnovu. Tak Wolf, Niederl. 342 č. 249: „Chytrý muž" volán к mořené ženě. Vzal hrst suchého písku a všude jej naházel. Ihned stála v pokoji žena, utekla. Poznamenána. Pokoj.

Děd výpravo vat elův ve slezské pověsti, Kühnau 115 č. 1473, šel po stopách alpových a počítal 1, 3, 6, 9. Při 9 zůstal alp stati a nemohl s místa. Obrátil se a řekl: „Jdi pryč!" Muž na něho: „Kliď se ty, proklát če!" Pokoj.

Mořený mlynářův syn v pověsti ze Zadních Pomořan, Knoop 103 č. 216, poznal už po hlase mahrta, který se už skoro ohlašoval, jako známou ženskou. Potkal ji náhodou na cestě; prosil, aby ho nemořila, jinak že ji zastřelí. Pokoj.

Mora zabita. Motiv proměny chybí. Mazurská pověst, Wisła VI. 178, to vypravuje o jednom stolaři: chytil moru, zápasil s ní a zabil jedním úderem kladiva.

Pověst z Jankova, Knoop 1893 XXXIX. 9. s. 119: mořená dívka má pocit, jako by ji píchali noži. „Chytrá paní" radí: nožem píchati do vzduchu. Ráno tělo člověka zabitého. (Následuje pak netržitě nová pověst, z kruhu pověstí upírovitých: pochovala mrtvého, strašil na hřbitově, hrabě po něm střelil, kule se odrazily a zasáhly jej do srdce.)

Některé pověsti mají další motiv společný: zabití obráceným nožem na radu nebo proti radě. Korutanská zdá se být původní, Graber 160 č. 204. Selský pacholek mořen. Stará žena řadí: ruce sepiati