lidu opav. a han. 70 č. 25: dívka vysvobodí ducha tím, že se třikrát za. něho modlí v březinách. V bergské pověsti, Schell 53 č. 82, vysvobozena duše zástavou, ale utrhla prsty, když po ní sáhla. Podle lužické pověsti svéhlavé dítě, bijící matku, umřelo, ručka vyčnívala z hrobu; kazatel poradil matce vzíti 3 pruty a bíti jimi ručku, Schulenburg 239. Pocestný lehl si v chatě, kde straší; z peci vylezl bradáč, s nímž vešel v sázku: kdo se při holení hne, dostane třikrát pěstí. Nejprve pocestný oholen; bradáč se při holení pohnul, dostal třikrát pěstí. Tím vysvobozen ze zakletí, jež na něho uvalil bůh za to, že otce třikrát udeřil Federowski I. 58. č. 174. Hříšné dítě, dosud nebiřmované, zjeví se knězi, obklopeno jsouc plameny, a praví, že mše nic nepomůže, Knoop 1893. 133. XLIII. 8. Mrtvola hrobníka v Kladsku je žhavá, ohnivý muž straší xi hrobu, Kühnau I. 16 č. 4. V staré pověsti z Bolkenhainu 1595 straší hrobník, jenž škvařil mrtvoly, Kühnau I. 45 č. 40. — Hrdý člověk, jenž zdravil jen „Tabend", musí i po smrti tak každého zdraviti, Ranke 47. „Barnadýn", který nikdy neřekl „Pochválen" obchází, až vysvobozen knězovým pozdravem, Federowski I. 55. č. 165, Kolb. Krak. III. 57. Opilec vysvobodí duši svým „Helf Gott" na kýchnutí, Ranke 48. — Líný pasák musí po smrti stále vynášeti krávu na příkrý svah, Ranke 52 atd. atd.

Sem patří pověsti o „nosičích mezníků, nespravedlivých měřičích a pod. Typická pověst o měřiči je pověst z Frankensteinu, Kühnau I. 332 č. 321. Muž slyšel v noci stále volati: „Wo soll ich ihn hintun?" Odpověděl: „Dej tam, kdes vzal." Nosič vysvobozen. Pod. verse je z kraje nisského, tamtéž, táž pověst vypravuje se v sev. Cechách s úvodem o dvou svářících se sousedech, Kühnau I. 333 č. 322, ještě obšírnější úvod má pověst ze „sevv. Cech, tamtéž I. 334. č. 323, nepatrně se odchyluje jiná ze sevv. Cech, tamtéž 335 č. 324; bez úvodu je Kühnau I. 336. č. 325, odpovědí vysvobodí mnich (širší motiv). Stejné podoby je pověst švábská, Ranke 47, kde se jmenuje „Untergänger", či „Feldrichter". — Starosta v kantonu Wallis straší po smrti, neboť křivě přísaha], že stojí na své půdě, naplniv si boty zemí ze své zahrady, Ranke 47, pod. t. 46. Ohnivý „měřič" se zjevuje proto, že křivě měřil pole, Ranke 49, stejně běloruský „kamuornik", Federowski I. 54. č. 164, po smrti měří pole a přesazuje kolíky za trest. O stejný motiv opírá se spletená verse bergská, Schell 93 č. 24.

c) Nějaký cit mravní je důvodem zjevování. Nejčastěji vztahy rodinné, které nepřestávají ani za hrobem. Sr. Strackerjan 1, 162. Podle běloruské víry duším lidí bohabojných je dovoleno někdy navští-viti drahé jim osoby; matka navštěvuje siroty, střeží je před silou nečistou, muž nejčastěji s radou objevuje se manželce, duch ženin mužovi a pod., Federowski I. 52 č. 156. Lidem, kteří spravedlivě, poctivě žili, dovoluje Bůh, aby nějaký čas vraceli se s onoho světa, těšili se ze svých dítek a milých; chodí ve snu к svým dětem, jich střehou a napomínají. Jedni mají naznačený čas, kdy smějí choditi na tomto světě; ti ukazují se nejen v noci, ale i ve dne, kokrhání jich neruší, Federowski I. 52 č. 157. Ve Śvisloči navštěvuje nebožka ženu svého mrtvého syna a její děti; dává rady: vybídne, aby šla pomoci krávě do chléva, pak ještě ve snách radí, Feder. I. 53 č. 159. Na Jaračevsku v Poznani