věří, že zemřelý člen rodiny třetího dne se vrací a koná nějakou službu doma, na př. upravuje lampu, zavírá dveře, otevírá okna, chrání domu před zloději a pod. Sevcova učedníka, jenž měl probuditi mistra v den pohřbu mistrové, probudila nebožka čtyřmi pohlavky své ruky studené jako led, Knoop 1893. 135. XLIII. 13. Zjev nebožky uděsí zloděje dřeva, tamtéž 135. XLIII. 13. Milovaná žena vystupuje z hrobu к lůžku manželovu, aby mu laskavě domlouvala; jednoho dne byl nalezen mrtev na hrobě, Meyer Myth. d. Germ. 100. Ožení-li se vdovec a je-li to vhod mrtvé, objeví se při veselce 'a tancuje spolu (Usedom), Wuttke3 470 § 749. Nizozem. pověst vypravuje, jak sedláku vdovci, jemuž onemocnělo dítě a jenž chce konati pout к Р. Marii, pošle P. Maria nebožku ženu, aby mu obstarávala dům po. devět dní pouti, Wolf I. 273 č. 175. Méně láskyplně vystupuje nebožka v pověsti východopruské, Lemke III. 51: dělá nepořádek v šatech a skříni, v čas jídla stojí na prahu s misou a lžicí, sama neviditelna, muži na voze strhne čepici a ovine hlavu šátkem; prý proto, že rakev nebyla ještě zaplacena. Také v slovenské pověsti z r. 1615 z Timorázu u Podlužan, SI. Pohl. XV. 28, podivná je manželská láska: vdovci zemřelá žena zjevuje se s krvavou tváří a rozpuštěnými vlasy a prý dotud nebude míti její duch pokoje, pokud si ovdovělý sám smrt neudělá. V povídce kladské Kubín-Polívka II. 225 č. 67, vrací se žena nebožka v době přástek a hospodáři, pravícímu že jí slíbil manželství jen do smrti, namítá „O ne, vý ste posovád muj manžel!" Musil s ní do bahna, prutem jí vyřezati, jíti do Vambeřic na pout. Tam uzřel holubičku bílou na znamení, že je vysvobozena. Polívka (1. c.) pokládá pověst za porušenou (chybí „zde důvod neklidu) a spojuje ji s dokonalejší pověstí ze severových. Cech, Kühnau I. 146 č. 157. Žárlivá žena se nakonec oběsila k radosti mužově. Ale přicházela a strašila několik nocí, a řekla mu, že mu nedá pokoje, pokud nedá za ni čisti tři mše za peníze vyžebrané od sirotků.

Něžná je pověst pomořanská, Haas 10 č. 14: Rodiče zemřelí přicházejí se rozloučiti к lůžkům svých sedmi dětí. Právě zemřelý bratr, který marně toužil po smíru s druhým bratrem, se zjeví; ruka, kterou živý mrtvému podal, uschla, Knoop 1893. 131. XLIII. 3. Situaci snu dobře líčí pověst běloruská, Feder. I. 53. č. 159: matka zdřímne při chorém chlapci, ukáže se její nebožka matka, chlapec umře. Motiv předzvěsti smrti milovaným osobám i v pověře polské, Wisła XV. 488. — Věrný hlídač i po smrti hlídá zahradu svého pána, Knoop Sagen 7. č. 13, pol. Zemřelou královnu, na márách ležící, navštíví o půlnoci její vrchní hofmistryně, která také právě zemřela; versi zjevně literární, ale s jádrem lidovým má Grimm Sag. I. 441 č. 341. Obecná je polská pověra, že jsou duchové, kteří v lidské podobě v noci hospodaří; je-li hospodář dobrý člověk, noční duch stará se o jeho jmění, zlému hospodáři činí samé psoty, Wisła XV. 488. Sr. též Hock 10.

Sem spadají také pověsti o úmluvách přátel, že jeden druhému se objeví po smrti. Kladská verse je vzorná, Kühnau I, 51 č. 48. Ze dvou přátel, navštěvujících denně pohraniční hospodu, jeden zemřel a zjevil se druhému na zdi hřbitovní, když se druhý vracel z hostince. Pravil, že není sice proklet, že však trpí nekonečná muka, aby se zaň modlil. Přítel oznámil doma, co slyšel, spořádal věci a