umřel. Podobná je verse polská: podle slibu navštíví zemřelý přítel přítele, oznámí mu brzkou smrt, Knoop Sag. 6. č. 10. Verse česká z Karlova, Hošek II. 96 liší se závěrem: mrtvý objeví se napřed před chalupou ,,f košili a podlíkačích", pak „chmatlo voboum do ksichtu studenou rukou", to jest příteli a jeho otci, pospolu spícím. Oba brzy umřeli. Nebožtík má tu již charakter škodného mrtvého. Sr. Hock, Vampyrsagen 9.

Láska mateřská hrobem se neruší. Dojímavý návrat zemřelé matky k děcku je obsahem četných pověstí. Umře-li šestinedělka v šestinedělí, obchází až do jeho ukončení; kdo ji vidí, musí v jednom roku umříti, Grohmann 116. Sestinedělce klade se jehla, příze, náprstek, nůžky a kus látky nebo plátna do rakve, jinak musí obcházeti (Bad., Švýc.) Wuttke 470 § 748. Také kladou se nedělce plínky, podušky, čepečky atd. žijícího děcka do rakve, rozprostírá se plínka nad hrobem a zatěžuje se na rozích kameny (Hes., Bad., Bav.), tamtéž. Neudělá-li se to, přichází každou noc opět, aby své dítě myla a zavíjela až „se postaví vanna s vodou a mýdlem přede dveře, Grohmann 116; v Cechách klade se též voda a houba vedle dítěte, aby je mohla umýti. Ve Vých. Prusku, Slezsku, Cechách, Hesensku, Francích, v již. Německu, Švýcarsku, Rakousku, Oldenbursku je obecná víra, že zemřelá šestinedělka přichází šest (nebo dvě) neděle o každé půlnoci, aby dítě koupala a kojila; najde se také její lůžko pomačkáno, Wuttke3, 470 § 748. Tak se věří i v Polsku, Wisła VIII. 150 č. 7: zemřelé matky přicházejí kojiti dítě, pod. Wisła XV. 486, Wisła VIII. 148. Poláci věří také, že zemřelé matky zastupuje P. Maria a stará se o děti, Wisła XV, 486. V Horním Elsasku věří, že matka boží napájí dítě bez matky při mléčném zdroji, Meyer Myth. d. Germ. 101. Přijde-li matka, slyší se její kročeje, světlo zhasne a je slyšeti, jak děcko pohodlně pije (Aargau), Wuttke 470 § 748, pod. Wolf 403 č. 326, Ranke 4. Matka navštěvuje po smrti o půlnoci dítě; otec dá na radu světlo pod hrnec, odkryje, vidí, že matka kojí dítě, Federówski I. 58. č. 172, Wisła IV. 951. Poláci mají touž víru; dvě děti v Adamovicích viděly, jak zemřelá matka přišla ke kojenci. Kühnau I. 94 č. 109. Matka zemřelá při porodu se vrací к dítěti a hospodaří; zažehnána, Kühnau I. 82 č. 95. Zemřelá žena dělníkova v povídce pomořanské, Knoop 1893. 130 č. XLIII. 2, živí a ošetřuje dítě tak dlouho, pokud muž ve svém zármutku po ní nevztáhne rukou.

Pěkně je vypravována pověst Jag. Arch. V. 656: žena zemřelá bílá jako papír je zahnána od kolébky výkřikem mužovým a zapěním kohouta. Polská pověst vypracovává motiv, Wisła XV. 486: muž podle rady hodil na ženu, vracející se к dětem, bílé prostěradlo, nemohla se vrátiti do hrobu, hospodařila jako za živa. Prchala před lidmi, odpovídajíc jen krátce na pozdrav. Rysy a názor vampirický pokazily jinou polskou, Mat. XIII. 168: nebožka chtěla vzíti děcko a dáti mu píti; bylo by prý umřelo a proto muž nedal ho upiořici. Děcko ozdravělo, ale otec brzy zemřel. Na Slovensku dávají ženě, která umře před porodem nebo při porodu, do truhly šatky pro dítě, Sl. Pohl. XV. 122, pod. v Němcích: duch šestinedělky zemřelé i s děckem vrací se pro potřeby šicí, Ranke 40. Matka chodí po smrti к dítěti, s mužem o něm hovoří, Federowski I. 58 č. 173, přinese mužíku a dětem máslo,