se zase více stručné versi opavské: umrlec chodí kol lůžka a ptá se, kdo má jeho osrdí, až vzkřikne na ženu.1) III. Vampir: a) Typ „Nachzehrer".

Vyskýtá se nejvíce v lidové víře německé. Nebožtík v hrobě kouše své tělo nebo šat, prostěradlo а p. a tím způsobuje smrt nejčastěji příbuzných. Nejstarší zprávu toho druhu zapsal Neplach (1322—1368) k r. 1340, je to zároveň jedna z nejstar-ších osnov vampirických. Píše: „Quedam mulier in Levin mortua fuit et sepulta. Post sepulturam autem surgebat et multos iugulabat et post quemlibet saltabat. Et cum fuisset transfixa, fluebat sanquis sicut de animali vivo et devoraverat slogerium proprium plus quam medium, et cum extraheretur, totum fuit in sanquine. Et cum deberet cremari, non poterant ligna aliqualiter accendi, nisi de tegulis ecclesiae ad informacionen aliquarum vetularum. Postquam autem fuisset transfixa, adhuc semper surgebat; sed cum fuisset cremata, tunc totum malum conquievit".2) Je to vlastně sloučení pověsti typu „vampir" a „nachzehrer", jak patrno už ze stilisticky násilného připojení slov „spolkla svůj šlojíř až do polovice, a když se z úst vytáhl, byl všecek krvavý". K r. 1517 jest první zpráva ze Slezska v letopisech města Vratislavě od Nik. Pola. Podle této zprávy zemřely v krátkém čase 2000 lidí. V Gross Mochbar byl pochován ovčák se šaty, které v hrobě žral a mlaskal jako svině. Vykopán. Šaty krvavé v ústech. Hlava uťata rýčem a položena před hřbitov. Potom přestalo mření ve vesnici.3) Martin Luther ve svých „Tischreden" v kар. IX a n. vypravuje pověst vampirickou tohoto druhu podle zprávy faráře Rörera: zemřelá žena ve vesnici v hrobě žrala sebe samu, proto mnoho lidí umřelo.4) Upokojuje poděšené, že to jest jen „teuflische Betrügerei und Bosheit. Časově nejbližší je zpráva v rukopisu k r. 1572 z Lossen u Břehu, Mitteil d. schl. G. f. V. XII. 182: čarodějnice vykopána, ježto v hrobě mlaskala, hlavu uťali rýčem; umrlčí roucho na sobě ožrala. Hlavně v dobách moru bujela tato pověra. Tak v Hessensku přišli na to, že příčinou moru je „umsichfressen" mrtvých, v Šmal-kaldsku utínali mrtvým hlavu napořád; r. 1558 v Heise vyhrabali lakot-nou dívku, která v hrobě mlaskala „jako hrubý člověk nebo svině"; ožrala kol sebe šaty. Hlava uťata. Umírání přestalo. Lyncker, Deutsche