býti z jejího oděvu (Voigtland). Ve Vých. Prusích ženské mrtvole nesmějí býti dány vlásničky, jinak cítí příbuzní nejprudší bolesti hlavy; musí mrtvolu vykopati a odstraniti je, což se skutečně děje, Toeppen 107, Wuttke3 463 § 733. Slzy nesmějí padnouti na mrtvého, neboť ruší jeho klid nebo plačící brzy zemře, poněvadž slzy v hrobě způsobí mu úbytě (V. Prusy, Poznaň, Mekl., Franky, Rudohoří), Wuttke3 460 § 728. Meyer, M. d. Germ. 105. V Lužici věří, že mrtvola dospělého nesmí zůstati přes neděli v domě, jinak zemře v týdnu opět někdo z domu, Wuttke 464 § 735. Mrtvola nesmí býti položena na rodinný stůl (V. Prusy), nesmí býti stavěna před zrcadlo, jinak budou spatřeny dvě mrtvoly (V. Prusy, Bád.), Wuttke3 460 § 729. Podle polské víry, Arch. Dom. 1856. 524 č. 47, otočí-li se vykopaná hlava kostry к čerstvému hrobu, usuzují z toho, že ještě někdo z té rodiny musí toho roku umříti; ihned kosti požehnají, pokropí svěcenou vodou a donesou do kostnice. Vystříhávají se proto kopati na místech, kde byl už někdo pochován.

b) Upír.

Upír (v užším smyslu) je mrtvý, který opouští hrob a ohrožuj e živé.

Jméno. V tradici české jméno upír není známo, sr. Čelakovský Mudrosloví 495. Sem tam vyskytá se v tomto smyslu název morous.1) „Sužuje lidi jako morous," uvádí Celakovský 1. c. Slovo upír zdá se býti vneseno do některých pověstí cestou literární, zapisovateli. Jinak pravidelně jen umrlec. Na Slovensku nastalo změtení představ o upíru a vlkodlaku a název vlkolák přešel i na bytosti upírovité, sr. Máchal, Nákres 181, Sl. Pohl'. XV. 17. 31., Sbor. mus. sl. spol. I. 74. Nepatrné zbytky vampirismu jsou v tradici lužické: srbského výrazu není, sr. Černý 428. Zato hojně se vyškytá jméno i pojem v tradici polské: upiór, lupiór, upierzyca, wampir jsou názvy nejčastější; v nářečích i jinak: wypiór (v okolí Turobina), Wisła XVI. 437. 617, wupyr, wopyr, uporycia, wopyrycia, Mat. XIII. 168 č. 108, 109, upyr, Lud XIII. 112. Ve starších zprávách najde se hlavně upierz, a výraz ten ozývá se také v traktátech německých v XVIII. stol., sr. Klapper v Mitt. d. schl. G. f. V. XI. 72. Tutéž představu u Poláků označuje též výraz strzyga, strzega, strzygoń, fem. strzygula, ve zprávách z XVII. a XVIII. stol. strži a, Mitt. schl. G. V. XI. 1. c. Výrazů strzygoń a strzygula užívá se také v hanlivém smyslu, Mat. VII. 11.; o lidech nepřirozeně červených říkají: „czerwony jak upiór", Lud XV. 35 č. 3. Jiný název jest wieszczy, nebo jednoduše martwieć, mertwiec. U Pomořanů také vješči, Ramułt Slovnik 284. III. 1, wupi, t. 285 III. 3, sr. též Z. f. D. M. IV. 259. U Bělorusů upir, upor neb jen mrec, mierlak, sr. Federowski I. 59. V německé tradici tu a tam vyskytá se jméno vampyr, ale proniklo sem z literatury knižní, a to později v XVIII. stol. Nejstarší zprávy neznají toho výrazu. Nejčastěji vyškytá se název „bluts auger", „doppelsauger", také i pro upíra tohoto druhu jméno „nachzehrer", sr. Wuttke 3 479 § 765. Hl. ve V. Průších, ale i jinde gierhals, gierrach, begierig, unbegier, Z. f. d. M. IV. 260. I u Slovanů, od konce XVIII. stol.

1) Sr. Bayer v Světozoru 1874 . 535.