v Hannoversku germanisovaných, zve se vampir „doppelsüger".1) Někdy prostě jen „w i e d e r g ä n g e r", polsky „s t r a c h", Mat. XI. 58, atd.

Staré zprávy. Nejstarší doklad pověry vampirické v oblasti středoevropské má kapitulare paderbornské z r. 765, které se vztahovalo podle názoru Niederlova i na Slovany na dolním Labi, sr. Niederle, Život starých Slovanů II. 1. s. 44. Zní: Si quis a diabolo deceptus cre-diderit secundum morem paganorum, virum aliquem aut feminam strigam esse et homines c o m m e d e r e." Niederle 1. c. Domněnku Nieder-lovu zdá se potvrzovati i shora uvedený význam pol. strzyga, strzygoń. Na počátku XI. stol. bojuje proti pověře vampirické Burchard Vormský: „cum aliquis infans sine baptismo mortuus fuerit, tollunt cadaver ejus et ponunt in aliquo secreto loco et palo corpusculum ejus transfigunt, dicentes si sic non f ecissent, quod infantulus surgeret et m u l t o s laedere posset. — Cum aliqua femina parere debet et non potest, in ipso dolore si morte obie r i t, in ipso sepulcro matrem cum infante palo in terram transfigunt." Sr. Z. f. d. M. IV. 275, Zíbrt Seznam 14, 23. Z téže asi doby je doložen výraz slovanský ve jméně popa Upira Lichého (Упиръ Лихый) v zápisu knih prorockých z r. 1047, sr. Niederle Život II. 1. s. 44. Pro Xl.—XII. je již na Rusi doložena víra ve vlkodlaky a upíry, sr. Niederle, 1. c. 43. V Anglii byli „již ve XII. stol. vykopáváni mrtví, kteří příbuzné trýznili a spalováni. Časově nejbližší jsou pak zprávy severské, hl. u Saxoná Grammatica (tedy do r. 1186), sr. Mannhardt, Z. f. d. M. IV. 276 n. Zemřelý Asvit rozsápal přítele Asmunda, který ho dobrovolně následoval do hrobu a musil býti proražen kolem a spálen; duch Hrapprův na Islandě usmrcoval sousedy a dělníky, tělo proražené kopím nalezeno nesetlelé, spáleno, popel hozen do moře. Atd., sr. Hock, Vampyrsa-gen 30. Také pro francouzský středověk je doložena pověra vampirická theologem Vilémem z Auvergne (f 1248), sr. Klapper Mitteil. d. schles. G. f. V. XII. 180. Klasickou osnovu vampirickou zapsal však teprve Neplach k r. 1333: „in Bohemia circa Cadanum ad milliare unum in villa dicta Blow quidam pastor nomine Myslata moritur. Hic omni nocte surgens circuibat omnes villas in circuitu, homines terrendo et iugu-lando et loquebatur. Et cum fuisset cum palo transfixus dicebat. Multum nocuerunt mihi, nam dederunt mihi baculum, ut me a canibus defendam; et cum cremandus effoderetur, tumebat sicut bos et terribiliter rugiebat. Et cum poneretur in ignem, quidam arripiens fu-stem, fixit in eum et continuo erupit cruor sicut de vase. Insuper cum fuisset effossus et in currum positus, collegit pedes ad se sicut vivus, et cum fuisset crematus, totum malum conquievit et antequam cremaretur, quemcunque ex nomine in nocte vocabat, infra octo dies moriebatur." Sr. Zíbrt Obyčeje 211, Seznam 24 (Font. rer. boh. III. 480—481). Tento zápis a uvedený již zápis (shora s. 42) o ženě v „Levině" obsahují všecky základní rysy pověry vampirické později tak rozbujelé. Jsou to: upír vstává z hrobu, napadá lidi; je proboden kolem, a tu stříká z něho krev; není tím však zničen, musí býti spálen. V pověsti o Myslatovi nadto ještě jeden hojně se vyský-tající motiv: než byl spálen, kohokoli zavolal jménem, v osmi dnech